Aurigidy, Jupiter i galaxie v Andromedě: Procházka zářijovou oblohou

Západ slunce v období rovnodennosti
Západ slunce v období rovnodennosti

Noční nebe na prahu podzimu – ve svitu plynných obrů, vzdálených hvězd a řídkého roje meteorů z komety Kiess.

Září už spojujeme s obdobím, kdy začíná podzim. Podle astronomického kalendáře se tak letos stane 23. září v 9:50 SELČ, kdy Slunce vstoupí do znamení Vah.

Podzimní i jarní rovnodennost se mění s pohybem Země a okamžikem, kdy se Slunce ocitne v rovině zemského rovníku a jeho paprsky dopadnou na Zemi kolmo k její ose. Zářijová rovnodennost nastává nejčastěji kolem dvaadvacátého či třiadvacátého září, velmi vzácně i jedenadvacátého nebo čtyřiadvacátého. Posledně jmenovaná data, 21. a 24., byla rovnodenností v září roku 643, respektive 1931 a znovu budou až v roce 2092, respektive 2303. To už nikdo z nás nezažije.

Hvězdy od Labutě po Vozku

Pojďme ale k zářijové obloze, z níž pomalu ustupují souhvězdí léta. Vysoko na západní polovině oblohy Labuť s jasnou hvězdou Deneb, Lyra s Vegou a Orel s Altairem, jejich hvězdy tvoří nám dobře známý letní trojúhelník. Nápadný Pegas a sousední Andromedu nalezneme večer nad východem až jihovýchodem. Mezi Polárkou a Andromedou hezky píše své dvojité W souhvězdí Cassiopei. Od Andromedy směrem k východu je Perseus a o něco dál Vozka s nejjasnější hvězdou Capellou.

V Andromedě snadno najdeme proslulou spirální galaxii M 31 – jedinou galaxii, kterou i přes vzdálenost téměř 2,5 miliardy světelných let můžeme spatřit pouhým okem.

Galaxie M31 v Andromedě

Planety a meteory

V září uvidíme jen čtyři ze sedmi planet. Jupiter svítí večer na jihozápadě, druhá obří planeta Saturn je vidět v první polovině noci. Uran pak kromě večera po celou noc, stejně jako Neptun. Na ně si ale vezměte dalekohled. K nepozorovatelné Venuši a Marsu, které nebyly vidět ani v srpnu, se teď přidá i Merkur, který se během horní konjunkce ztratí v záři Slunce.

Srpnovým Perseidám nepřálo na většině našeho území počasí. Snad bude lepší v prvních dnech září, kdy budou vyletovat meteory z roje Aurigid, přesněji řečeno z radiantu souhvězdí Vozky a jeho alfa hvězdy Capelly. Jde ovšem o poměrně chudý roj. Za příznivých podmínek bychom mohli vidět za hodinu až šest meteorů, za kterými někdy zůstává mihotavá, diamantově barevná stopa. Zdrojem meteorů je dlouhoperiodická kometa Kiess. 5. a 6. září večer můžeme nad jihozápadním obzorem spatřit pěkné seskupení Měsíce, Jupiteru a hvězdy Antares ze souhvězdí Štíra.

Slavný astronom William Herschel na malbě L. F. Abbotta

Juno a Mimas: výročí objevu

Z astronomických výročí stojí za zmínku na 2. září připadající objev asteroidu Juno, o který se před 115 lety zasloužil německý hvězdář Karl Ludwig Harding. Po planetce Ceres (1801) a Pallas (1802) šlo o třetí objevené těleso svého druhu. A 17. září uplyne 230 let od objevu Saturnova měsíce Mimas, na který zaměřil svůj nově postavený, na tehdejší dobu obří dalekohled o průměru 122 cm, anglický astronom německého původu William Herschel. Tento všestranný člověk se zájmem o hudbu i vesmír proslul už o několik let dřív – roku 1781 objevil planetu Uran.

V závěru ještě jako vždy přidejme fáze Měsíce: 6. září první čtvrť, 14. září bude úplněk, 22. září poslední čtvrť a 28. září nov. Pěknou podívanou a příjemný začátek podzimu!