Tři různá jara, letní čas a konjunkce planet: procházka březnovou oblohou

Dne 20. března ve 22 hodin a 24 minuty SEČ vstoupí Slunce do znamení Berana, noc a den srovnají krok a jarní rovnodenností začne astronomické jaro. Na okamžik se teď u pojmu „jaro“ zastavme.

21 – 20 – 19… a zase zpátky

Ve školách jsme se kdysi učili, že začíná 21. března. V minulosti tomu tak bývalo, ale už od roku 1920 se 20. březen jako start astronomického jara objevuje stále častěji a v našem století dokonce nejčastěji. Astronomové spočítali, že pro naše pásmo zůstane první jarní den na tomto datu až do roku 2048, kdy jej vystřídá 19. březen. Obě data se pak budou střídat až do konce století. 21. březen jako začátek jara oslaví až vzdálenější generace, poprvé v roce 2102.

Zeměkoule|foto:Pixabay, Licence Pixabay

Tyhle, řekněme zmatky, vznikají tím, že Země neoběhne kolem Slunce přesně podle kalendáře. Od jedné k druhé jarní rovnodennosti totiž uplyne 365 dní 5 hodin 49 minut, což je délka tzv. tropického roku. A právě tato odchylka může za to, že se rovnodennost a tím i první jarní den každoročně o necelých 6 hodin posouvá. Jednou za čtyři roky to dnem v přestupném roce dorovnáme. Ale ani tak to není úplně přesné, a tak se musí třikrát za 400 let přestupný rok vynechat.

To nás ale v téhle chvíli nemusí trápit, stejně jako skutečnost, že máme ještě dva „druhy“ jara – jaro meteorologické, od 1. března do 31. května, a jaro přírodní, nebo chcete-li vegetační. U něj vymezuje hranice nikoli datum, ale teploty. Začne, když jejich denní průměr přesáhne 5 °C a končí, když převýší 15 °C.

Sněženky, symbol přicházejícího jara|foto:Pixabay

Hvězdy a planety

Pojďme ale od jara k jarní obloze, na které už pozvolna přebírají vládu jarní souhvězdí. Teď už je vysoko nad jihem Lev s jasnou hvězdou Regulus, která je přímo na ekliptice v rovině zemské dráhy. Východním směrem najdeme Pannu se zářící Spikou. Spojnice hvězd oje Velkého vozu nás dovede k Pastýři a jeho oranžově zbarvené hvězdě – Arkturu. Regulus, Spica a Arktur tvoří nám dobře známý jarní trojúhelník. Výrazná hvězda nad severozápadem je Capella ze souhvězdí Vozky. Pozdě v noci se na opačné straně objevuje souhvězdí Lyry s modrobíle zářící Vegou coby předzvěstí léta.

Z planet uvidíme Merkur až koncem března, a to nízko nad západem. Stejným směrem, ale naopak vysoko, svítí už od večera Venuše. Viditelnost Marsu pomalu klesá, i tak jej ale bezpečně najdeme po většinu noci nejprve v Býku, koncem měsíce pak už v Blížencích. Jupiter se na večerní obloze postupně kloní k západu a Uran je večer vysoko nad západním obzorem. Saturn ani Neptun v březnu neuvidíme. Na Neptun (stejně jako na Uran) byste si stejně museli pořídit nějaký ten dalekohled.

Pozorování oblohy|foto:Shutterstock

„Blízká setkání“ a fáze Měsíce

Pokud jde o úkazy, 2. března večer uvidíme nad západem Jupiter a Venuši; budou blízko sebe po ranní konjunkci, která nebyla nad naším obzorem viditelná. Z řady konjunkcí stojí za zmínku 3. března v 5 hodin ráno Měsíc s hvězdou Pollux z Blíženců; hvězda bude asi 2,5 stupně severně od Měsíce, který pak za půl hodiny zapadá. 22. až 24. března večer nad západním obzorem uvidíme velmi pěkné seskupení Jupiteru, Venuše a Měsíce.

V závěru první Procházky oblohou už s jarní příchutí připomeňme ještě fáze Měsíce. 7. března úplněk, 15. března poslední čtvrť, 21. března nov a 29. března první čtvrť. A pozor – v neděli 26. března ve 2 h ráno si posuneme hodinky o jednu hodinu vpřed – začíná tzv. letní čas, který skončí poslední říjnovou nedělí. Přejeme ničím nerušenou podívanou a hezké dny jara ve všech jeho podobách!