Tři králové a třetí křížová výprava

21. prosinec 2023

Budou Vánoce, a tak si povězme příběh o třech králích. Nicméně... nebudou to tři králové, kteří přišli z Východu, nýbrž tři králové, kteří šli na Východ. 

Nebudeme ve starověku na Blízkém východě, nýbrž ve středověku v Evropě. Ačkoliv o ten Blízký východ tam přeci jen půjde. Řeč bude o třetí křížové výpravě. Naprosté superstar mezi křížovými výpravami, protože ji povedou tři nejmocnější panovníci Západu. Francouzský král Filip II. August, anglický král Richard Lví srdce a německý císař, či chcete-li císař Svaté říše římské, Fridrich I. Barbarossa. Který by těm prvním dvěma mohl klidně dělat dědečka. Takového toho dědečka, co dokáže rozdrtit armády a podmanit si města.

Císař Svaté říše římské Fridrich I. Barbarossa (1122–1190) na iluminaci z dobového rukopisu

Tito tři panovníci odsunuli stranou spory mezi svými zeměmi a sjednotili se pod výzvou papeže, aby křesťanské Evropě navrátili kontrolu nad Svatou zemí. Tedy na Blízkém východě, který měl být územním předmostím křesťanské civilizace a centrem jejích náboženských tužeb. Svatá země, oblast se všemi těmi místy jako Ježíšovo rodiště, Ježíšovo působiště či Ježíšovo popraviště, totiž znovu padla do rukou muslimů. Tentokrát vedených slavným panovníkem a vojevůdcem Saladinem, mimochodem asi nejznámějším zástupcem kurdského etnika. Ovšem pojďme zpátky k těm třem králům...

Německý císař neumí plavat

Richard I. Lví srdce (1157–1199), anglický král

Filip, Richard a Fridrich spojí své armády. I když jsou tehdejší kroniky ve svých počtech jistě přehnané, musela to být úctyhodná síla čítající desítky tisíc mužů, kteří si to vyšlápli směr východ. Aby se německá armáda dostala do cíle, musela projít přes Uhry. Což ještě docela ušlo. Ale pak i přes Byzantskou říši. Což by taky ušlo, kdyby tam nebylo nutno překonat řeky, které byly v daném ročním období obzvláště rozvodněné. A to je pro středověkého rytíře velká překážka: středověký rytíř má totiž velmi těžkou výstroj a středověký rytíř neumí plavat. Alespoň typicky. A císař Fridrich je typický středověký rytíř. Takže císař Fridrich se zkrátka při jednom přechodu řeky utopí. Což je pro člověka jeho kariéry poměrně kuriózní a nepravděpodobná smrt, ale tak už život chodí.

Angličan, Francouz... a Kurd

Portrét Saladina, vůdce muslimských vojsk v bojích s křižáky v Levantě na konci 12. století

Do Svaté země teď už pokračují jen dva králové, Richard a Filip. Fridrich tak trochu taky, ale jen coby převážená mrtvola, což se tak úplně nepočítá, a navíc pak začne hnít, takže to nakonec bude jen o těch dvou králích. No a pánové se poněkud nepohodli. Dobové zápisky naznačují, že dřív mezi nimi bylo možná i něco víc než jen válečné přátelství, něco tak intimního, že bylo neslušné je z toho byť jen podezřívat. Ale pak jim do toho přišla politika... Richard se jí věnoval moc, na úkor jejich společného projektu a Filipovi to vadilo. A Richard ho neposlouchal. A Filip se pak omluvil pro nemoc a že ho bolí hlava a prostě si sbalil saky paky, svoji armádu a uprostřed Svaté země, na území s nepřátelskými armádami, se prostě sebral a odjel.

Francouzský král Filip II. August obléhá město Akkon během třetí křížové výpravy. Ilustrace z Grandes Chroniques de France, 14. století

A tak najednou zbyl Richard z celé té hvězdné výpravy sám. Fridrich se utopil, Filip se urazil. A Angličani teď vidí už jen svoje korouhve a korouhve Saladinových Saracénů, kteří jsou všude okolo a přesila je šílená. Ale Angličani jsou známi svou neústupností, a tak jdou prostě dál a série slavných porážek jim překvapivě otevře cestu k relativně přátelskému respektu mezi Richardem a Saladinem a hlavně jim otevře brány do Jeruzaléma, kam nakonec Evropani už zase budou moci. A tak to celé dobře dopadlo. Tedy až na toho Fridricha – a vlastně i na Richarda, protože jestli před křížovou výpravou ovládal půlku Francie, tak mezitím mu ji zabral Filip, když se vrátil domů, a Richarda pak cestou domů zavřeli do vězení.

Takže to vlastně dopadlo dobře jen pro toho Filipa.

autoři: Adam Vidner , frv
Spustit audio

Související