Tragický osud archeologa Josefa Ladislava Píče a nejočekávanější kosmické starty roku 2022
Josef Ladislav Píč: osud jménem Archeologie (4:22) – Procházka lednovou oblohou (18:58) – Kosmonautika a výzkum vesmíru 2022, 1. část: Očekávané starty (25:18)
V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, kolik mláďat čápů bílých se za loňský rok vyklubalo na hnízdech po celé České republice, představíme vám největšího známého členovce v historii Země, mnohonožku rodu Arthropleura, povíme si, jak vypadá materiál, který dovezla sonda Hajabusa 2 z planetky Ryugu, zmíníme se o objevu vodních rezervoárů pod marsovským kaňonem Valles Marineris a také o prvním úspěšném průletu sondy Parker Solar Probe žhavou sluneční korónou.
Osud jménem Archeologie
Před 110 lety přišla česká archeologie o jeden ze svých základních pilířů. Před Vánoci roku 1911 zemřel muž, který archeologii zasvětil celý svůj život a udělal z ní opravdovou historickou vědu. Nejstarší historie českých zemí se mu stala vášní, osudem a byla zřejmě i příčinou jeho tragického konce. Jmenoval se Josef Ladislav Píč.
Jedna z vůdčích osobností české archeologie přelomu 19. a 20. století, Josef Ladislav Píč, přišel na svět 19. ledna 1847 ve Mšeně u Mělníka. Jak se hoch z chudé chalupy na kraji městečka u Kokořínského dolu mohl stát profesorem archeologie a ředitelem prehistorických sbírek Národního muzea? Rozhodně to nebyla jednoduchá cesta. Vyprávěl nám o ní Michal Lutovský z Ústavu archeologické památkové péče středních Čech... Jak říká, byl to zájem o dějiny Slovanů, co Píče k archeologii přivedlo. Touha po poznání nejstarší historie Slovanstva u nás ho vyzdvihla až na ty nejvyšší posty, jaké česká archeologická věda před koncem 19. století nabízela. Jaký byl jeho pohled na dějiny? A jak vypadal systém, který na základě toho, co znal, na sklonku 19. století vytvořil?
Je paradoxem, že nejzásadnější a vlastně osudové nedorozumění Píčova života se vůbec netýkalo archeologie, ale Rukopisů – Královédvorského a Zelenohorského, údajně staročeských literárních textů, které po většinu 19. století inspirovaly rozvíjející se českou kulturu, umění i vědu. Zároveň se však vedl spor o jejich pravost. Spor nabýval na intenzitě, až na začátku 20. století začal převládat současný názor, že Rukopisy jsou podvržené – tedy že se jedná o novodobé padělky. Opravdu se stal klíčovým okamžikem Píčova života spor o Rukopisy? Dovedl ho až k sebevraždě?
Kosmonautika 2022: Očekávané starty
Rok 2022 má pro fanoušky vesmíru a kosmické techniky v rukávu celou řadu zajímavých momentů, říká odborník na kosmonautiku, její popularizátor a také šéfredaktor webu Kosmonautix.cz Dušan Majer. Právě on bude naším průvodcem po událostech, které mají kosmické agentury i někteří menší hráči v příštích měsících v plánu. Ne všechno se pochopitelně vydaří, jistě budou i nějaké ty posuny a změny, ale tak to prostě chodí a fanoušci kosmonautiky jsou s tím dopředu smířeni. Těšit se ale mohou.
Začněme očekávanými událostmi právě načatého měsíce ledna; to aby nám nic podstatného neuteklo. Jak ale říká Dušan Majer, letošní kosmonautický rok se, ve srovnání s minulými lety, bude rozbíhat jen zvolna. V lednu nás nečeká nic opravdu mimořádného. Během roku to však bude jiné a rozhodně se máme na co těšit.
Související
-
Josef Ladislav Píč
Dne 19. ledna jsme si připomněli 165 let od narození významného historika a spoluzakladatele české archeologie Josefa Ladislava Píče.
-
Bylo to 16. září 1817, co jsem ten poklad v Králové Dvoře našel...
Rukopisy královédvorský a zelenohorský jako básnická díla i české mystifikace evropského rozměru představuje Dalibor Dobiáš. Účinkují Kamil Halbich a Hanuš Bor.
-
Popularizátor kosmonautiky Halousek: Nedělejme z letů do vesmíru atrakci podobnou Matějské pouti
V posledních týdnech se odehrálo několik důležitých milníků v dobývání vesmíru. Mohli jsme si trošku připadat jako v dobách, kdy se vůbec první člověk do vesmíru podíval.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.