Toussaint Louverture a přijetí první haitské ústavy: 7. července 1801

11. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Toussaint Louverture. Portrét vůdce haitské revoluce z konce 18. století na haitské bankovce

První vojevůdce tmavé pleti, který porazil evropskou koloniální mocnost a přispěl ke vzniku druhého novodobého nezávislého amerického státu – hned po USA.

Tímto vojevůdcem byl François-Dominique Toussaint, známý spíš jako Toussaint Louverture. Narodil se někdy v 40. letech 18. století ve francouzské kolonii Saint Dominique, tedy na ostrově Hispaniola, na kterém dnes leží státy Haiti a Dominikánská republika. Přesné datum Toussaintova narození není známo. Víme jen, že to bylo mezi lety 1739 a 1746 a možná se tak stalo 1. listopadu na svátek všech svatých. Napovídalo by tomu jeho jméno Tous-saint: Všichni svatí.

Z otroka plantážníkem a revolucionářem

Toussaint Louverture (1743–1803). Vůdce haitského boje za nezávislost

Jisté je jen to, že přišel na svět v rodině otroků, pravděpodobně potomků panovníka západoafrického království Allada. Toussainta vychovával jeho kmotr, který byl svobodným mužem, tedy nikoliv otrokem. Zdá se, že dal chlapci slušné vzdělání. Toussaint uměl francouzsky i kreolsky, měl přehled o filozofii: podle všeho například znal Machiavelliho dílo. Snad uměl i psát, i když patrně nevalně. Vyznal se i v lékařství. Je možné, že své znalosti mohl získat i od jezuitů, kteří v kolonii působili. Pracoval na plantáži, ale někdy kolem 33. roku svého života získal svobodu. Na plantáži pracoval dál, ovšem za peníze a jako dozorce. Časem zbohatl, pronajal si vlastní kávovou plantáž a stal se majitelem několika nemovitostí.

Zároveň se ale zajímal o dění ve Francii. Oslovily ho myšlenky Jeana-Jacquese Rousseaua a především Velká francouzská revoluce. Heslo „rovnost – volnost – bratrství“ se ovšem zamlouvalo i mnoha otrokům z Hispanioly. Ti proto v roce 1791, tedy dva roky po té francouzské, zahájili revoluci vlastní. Do dějin vešla jako „haitská“. Toussaint se postavil do jejího čela a přijal další jméno Louverture, které vzniklo z francouzského slova „otevření.“

První haitská ústava a smrt guvernéra

Smrt Toussainta Louvertura, vůdce haitské revoluce, ve francouzském vězení v roce 1803

Průběh haitské revoluce je značně spletitý a krvavý. Proto si shrňme to nejzásadnější. Vzbouření otroci postupně porazili vojska koloniálních mocností, které měly na Hispaniole nějaké zájmy: tedy španělská, britská i francouzská. V roce 1800 se Toussaintu Louverturovi a jeho druhům podařilo dobýt celý ostrov a 7. července 1801 (to je to výročí, které si připomínáme) mohl vydat ústavu a vyhlásit první svobodný černošský stát na západní polokouli. Toussaint Louverture byl prohlášen jeho doživotním guvernérem. Ústava rušila otroctví a zaručovala svobodu a rovnost pro všechny rasy, ovšem uznávala určitou závislost ostrova na Francii. Podle ní byl ostrov i nadále francouzskou kolonií a jeho obyvatelé Francouzi. Na ostrově byla také povolená pouze jediný církev a to katolická. Voodoo, které vyznávali mnozí otroci, nebylo akceptováno. I to se dá pokládat za ústupek vůči Francouzům.

Ústavu poslal Louverture císaři Napoleonovi ke schválení. Ten z ní vůbec nadšený nebyl. Pod záminkou mírového jednání vylákal v roce 1802 Toussainta Louvertura do Francie, kde ho dal uvěznit. Louverture ve vězení o rok později zemřel. Vedení revoluce mezitím převzal Jean Jacques Dessalines, kterému se podařilo v roce 1804 vyhlásit úplnou nezávislost Haiti.

Spustit audio

Související