Touha po tmavém nočním nebi, rady pro začínající astronomy a naši archeologové na výzkumu v Turecku
Hledání tmavého nebe a jak začít s astronomií (4:46) – Historie: Imprese (20:21) – Kniha: Pralesy a jezera mladších prvohor (25:37) – Naši archeologové v Turecku (29:31)
V úvodním přehledu zajímavostí se zmíníme o problémech s rozmrzajícím aljašským permafrostem, velkým producentem skleníkového metanu, prozradíme vám, jak by se možná do budoucna daly předpovídat blížící se erupce některých sopek, zmíníme se o nejstarších důkazech pití a dalšího užívání mléka našimi dávnými předky, představíme nejnovější objev švédských podmořských archeologů, kteří našli na dně Baltu válečnou loď ze 17. století a nakonec bude řeč o čínské vesmírné stanici Tchien-kung, která je po letech příprav a budování konečně kompletní.
Touha po tmavé noční obloze a rady začínajícím astronomům
Řada odborníků v čele s astronomy už léta bojuje proti přebytku světla. Vypadá to, jako by se naše civilizace děsila noční tmy, která je přitom zcela přirozená. Svítíme na silnice, náměstí a chodníky, i v době, kdy jsou prakticky pusté. Osvětlujeme vegetaci, průmyslové areály, parkoviště i kulturní památky, a to mnohdy tak nešikovně, že přitom svítíme pánubohu do oken. Nad našimi městy i obcemi se v noci vznáší nažloutlé čepice rozptýleného světla, ve kterém se ztrácí to nejkrásnější, co na obloze máme: totiž hvězdy. Absence tmy neprospívá našemu zdraví a zbytečné svícení vyčerpává i naše společné kasy a peněženky. Ví se to už dlouho, ale někdy to vypadá, jako by nám to bylo jedno.
Proč je potřeba, aby byla v noci tma? Jistě to není jen kvůli lepšímu výhledu astronomů? Ptali jsme se Martina Gembece, manažera planetária v liberecké iQLANDII a popularizátora astronomie. Proč vznikla v roce 2009 ve východní části Jizerských hor, na hranici s Polskem, Jizerská oblast tmavé oblohy, první mezinárodní park tmavé oblohy na světě? Kde je u nás největší tma? Kam si zajít na veřejné pozorování noční oblohy? Kde a jaké si pořídit vybavení, pokud byste se chtěli potěšit vlastní hvězdářskou aparaturou?
Naši archeologové a výzkumy v Turecku
Před časem jsme si v Planetáriu povídali o takzvaných makrolitech, kamenných nástrojích, které patří mezi nejčastější archeologické nálezy vůbec. Jsou to různé kamenné podložky, otloukače, roztírací nástroje, drtidla, zrnotěrky, mlýnky, brousky, tlouky, hmoždíře a další užiteční pomocníci. Setkáváme se s nimi prakticky v celé historii lidstva a na různých místech po celém světě. Badatelé z Čech a Moravy, kteří se o makrolity zajímají, je proto nezkoumají jen u nás. Jezdí za svými výzkumy i do zahraničí. Například do Turecka.
Archeologické výzkumy českých badatelů v Turecku nám představil Jaroslav Řídký z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Podobné výzkumy umožňují vědcům nahlížet do minulosti našeho rodu hlouběji a také podrobněji. Nikdy se nedozvíme všechno, ale mnohé o našich předcích nám může být jasnější.
Související
-
Rok od zhasnutí Brna: Vědci z VUT vyvíjí přístroj na měření světelného znečištění
Přesně před rokem zhasly v celém Brně lampy veřejného osvětlení, které spravuje město. Experiment odhalil, že na světelném smogu se víc podílí soukromý sektor.
-
O takovou krásu se zbytečným svícením připravujeme, lituje astrofotograf Horálek
Astronom, astrofotograf, cestovatel a spisovatel Petr Horálek nás zavede ke hvězdám. Jeho fotografie vybral úřad NASA už několikrát jako prestižní astronomický snímek dne.
-
Co prozrazují staré kamenné nástroje zvané makrolity a jak moc temná byla pobělohorská doba temna?
Prastaré kamenné nástroje zvané makrolity (4:34) – Astronomie: Měsíc brzy poobědvá kousek Slunce (20:57) – Jak moc temné bylo temno? 1. část: Katolíci a emigranti (25:25)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.