Rok od zhasnutí Brna: Vědci z VUT vyvíjí přístroj na měření světelného znečištění

Před rokem, 9. dubna 2021, zhasnuly v celém Brně lampy veřejného osvětlení, které spravuje město. Mimořádný experiment podle vědců odhalil, že na takzvaném světelném smogu se víc podílí soukromý sektor než město a jeho firmy. Rok poté ti stejní vědci díky získanému grantu pracují na tom, aby světelné znečištění dokázali lépe změřit a tím vést k jeho účinnější regulaci. Špatné svícení má podle expertů negativní vliv na lidi, zvířata i rostliny.

Vědci z Fakulty elektrotechnicky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně zdokonalují přístroj na měření světelného znečištění. Získali na to grant od Technologické agentury České republiky. Výzkum, který by měl vést k potlačení světelného smogu, potrvá tři roky. Pracují na něm ti stejní vědci, kteří se přesně před rokem podíleli na experimentu se zhasnutím veškerého veřejného osvětlení v celém Brně.

Čtěte také

„Vypracujeme postup, návod, měřicí techniku, aby to mělo nějaký pevný standard, aby se to dalo uchopit celosvětově jako nějaký pevný standard,“ říká Petr Baxant z brněnského VUT. S kolegy má za úkol v laboratoři zdokonalit měření světelných zdrojů, které mají v noci negativní vliv na lidský organismus, ale i na růst rostlin nebo život zvířat a hmyzu.

„Spousta lidí už to vnímá, když jim světlo v noci svítí zvenčí do obývacích prostor, ložnic nebo dětských pokojů, tak určitě nadšení nejsou,“ míní Baxant.

Metodika – norma – zákon

Vědci na výzkumu budou spolupracovat s kolegy v zahraničí a chtěli by sjednotit jejich různé přístupy tak, aby měření bylo co nejobjektivnější. To pak povede k úpravě oficiálních norem, které stanoví limity světelného znečištění. „Norma bude určovat nějaký technický standard. A zákon by měl uzákonit, že to takto provozovatelé budou používat. Že to bude vymahatelné, že to bude právní předpis,“ upřesňuje vědec.

Výsledky zkoumání pak využije nejen Technická normalizační komise České agentury pro standardizaci, která nastavuje normy, ale taky ministerstvo životního prostředí. „Proto jsme mimo jiné zadali výzkumný projekt Vliv světelného znečištění na citlivé druhy živočichů, ekosystémy a krajinný ráz skrze Technologickou agenturu České republiky, jehož výsledky jsou očekávány v roce 2024. Dílčím výstupem z tohoto projektu bude i metodika pro měření světelného znečištění. Momentálně nemáme pro toto monitorování žádný nástroj, nicméně jsme v kontaktu s vědci z Česka i ze zahraničí, kteří k tomuto účelu využívají satelitní snímkování,“ potvrzuje mluvčí resortu Dominika Pospíšilová.

Zhasnuté Brno, rok poté

Byl to právě Petr Baxant, který před rokem přesvědčil zástupce brněnského magistrátu a městské firmy Technické sítě Brno, aby na jednu noc zhasnuly lampy veřejného osvětlení. Z ojedinělého experimentu pak vznikla unikátní letecká mapa města a snímky pořízené z Kraví hory, která odhalily, že za větší část světelného smogu může soukromý sektor.

Čtěte také

„Z té jedné noci máme stovky snímků. Už v den měření jsme měli naše data naměřená jasovým analyzátorem. Teď se věnujeme datům, která jsme obdrželi od technických sítí, tedy letecké snímky. U těchto fotek nejsme schopni určit přesné hodnoty jasu, ale jsme schopni porovnat snímky a říct, jaký rozdíl nastal tím, že se veřejné osvětlení zhaslo. Takže bychom byli schopni vytvořit mapu rozdílů, která by říkala, v jakých částech Brna přispívá veřejné a architektonické osvětlení ve správě města k rušivému osvětlení a kde je to vlivem soukromých subjektů,“ doplňuje doktorand Filip Novák spolupracující s Baxantem na výzkumu VUT.

Brno získané údaje od vědců využilo k tomu, že se pokusilo najít způsob, jak svícení třeba z reklam, obchodů, kanceláří nebo parkovišť omezit. „Regulovat můžeme velmi málo, protože světelný smog bohužel není v zákoně definován, tím pádem jsou možnosti města velmi malé, protože každá vyhláška města musí projít schválením na ministerstvu vnitra a tam nám bylo jasně komunikováno, že žádné plošné omezení není možné. Chceme se tedy prozatím vydat cestou pozitivní motivace různých subjektů, třeba cenou za dobré svícení,“ zdůvodňuje Michal Marciniszyn z Pirátské strany, předseda představenstva Technických sítí Brno.

Potvrzuje to i ministerstvo životního prostředí. „MŽP v současné době nemá žádné zákonné nástroje k regulaci přílišného svícení ani světelného znečištění. Možnost zákonné regulace se prolíná naší prací již od vzniku Meziresortní pracovní skupiny ke světelnému znečištění v roce 2017 a zaznamenáváme jak dílčí pokroky na cestě k zákonné regulaci, tak významné pokroky v oblasti nelegislativních opatření. Konkrétně můžeme uvést – zahrnutí světelného znečištění do metodického pokynu pro zpracovatele (proces vlivu staveb na životní prostředí EIA), osvětu odborné i laické veřejnosti skrze semináře, informační materiály a zejména příručky správného svícení, finanční podporu pro obce při rekonstrukci nebo instalaci nového osvětlení a aktuálně i v normotvorbě,“ dodává mluvčí ministerstva Pospíšilová s tím, že snížení světelného znečištění je jeden z cílů platné Státní politiky životního prostředí České republiky 2030 s výhledem do roku 2050.

Světelně nejpřísnější Brno

To je ale zatím dlouhá doba na to, než se v ulicích měst něco změní. Technické sítě Brno tak jako správci pouličních lamp alespoň zpřísní standardy svícení ve městě, které se budou týkat i soukromých investorů, kteří lampy u obytných domů staví. „Ve standardech říkáme, že se nesmí svítit výš, než do prvního patra, že se musí svítit jenom dolů a chromatičnost světla nesmí být příliš vysoko, tedy že to nesmí být bílé světlo, ale spíš to teplé bílé a žluté světlo, aby neškodilo přírodě. Pokud takové podmínky investor nesplní, technické sítě pak nebudou povinné převzít od něj lampy do správy a on si bude svícení zajišťovat na své náklady,“ popisuje Marciniszyn.

Standardy Brno přijme do konce roku. Pokud je zastupitelé schválí, budou podle Marciniszyna zřejmě nejpřísnější v Česku – stanoví míru minimálního i maximálního svícení. A to v souladu s normami, které ukládají, jak se má svítit třeba ve vnitroblocích a parcích a jak na různých typech silnic.

Čtěte také

Lužánecký test vyhrála sytě oranžová

Přímo v zeleni, v parku Lužánky, testovaly Technické sítě Brno od listopadu čtyři druhy svítidel. Lidé mohli hlasovat, které se jim zdá nejlepší. Biodynamické světlo měnící se v závislosti na denní době propadlo, nejvíc hlasů získalo sytě oranžové světlo, jehož výkon se od 22 hodin do rána sníží na 40 %. „Anketa běžela čtyři měsíce, od začátku listopadu do prvních dubnových dní. Celkem v ní hlasovalo 1 923 lidí, kteří mohli vybrat vždy právě jedno z prezentovaných řešení. Vyhodnocení hlasování bylo jednoznačné, celé čtyři pětiny hlasů získalo řešení D s nejteplejším světlem o chromatičnosti 1 800 K. Naopak nejméně lidí – pouhá dvě procenta – hlasovalo pro biodynamické osvětlení B,“ doplnil generální ředitel TSB Pavel Rouček.

Brňané můžou v parku Lužánky otestovat nové lampy veřejného osvětlení

K výsledkům ankety firma přihlédne a do vnitrobloků a zeleně, kde má společnost lampy ve správě, bude instalovat nová svítidla. „Některá můžeme vyměnit rychle, pokud není potřeba měnit rozteč sloupů. Třeba světelné koule, kterých je ve městě asi 1 200, tak u nich dokážeme nižší stovky vyměnit brzy. U ostatních svítidel se bavíme o tom, že světelné koule postupně zaniknou do roku 2027. Pak už zbydou jenom svítidla, která budou svítit dolů,“ upřesňuje Marciniszyn.

Brno chce udávat tempo

Generální ředitel technických sítí Pavel Rouček zároveň dodává, že jeho firma má ambici udávat tempo v trendech kvalitního veřejného osvětlení pro celou republiku. „Máme v plánu vybudování CEVO – Centrum excelence veřejného osvětlení. Mini polygon různých svítidel, vývojové středisko pro soustavy veřejného osvětlení. A ukazovat samosprávám nejen na jižní Moravě, jaká je praxe ve svícení obecně,“ nastiňuje Rouček, že do takového centra by mohli jezdit pro rady starostové z celého Česka. Technické sítě Brno mají pro centrum vytipovaný pozemek, jeho stavba bude záviset na možné dotační podpoře.

Ještě předtím si technické sítě budou nová svítidla zkoušet v praxi v areálu Technologického parku poblíž Vysokého učení technického. Firma s technologickým parkem podepsala memorandum o spolupráci.  

autor: Tomáš Kremr
Spustit audio

Související