Co prozrazují staré kamenné nástroje zvané makrolity a jak moc temná byla pobělohorská doba temna?
Prastaré kamenné nástroje zvané makrolity (4:34) – Astronomie: Měsíc brzy poobědvá kousek Slunce (20:57) – Jak moc temné bylo temno? 1. část: Katolíci a emigranti (25:25)
V úvodním přehledu zajímavostí vám prozradíme, že rostlinní biologové z Hluboké nad Vltavou objevili v genech některých dřevin sekvenci, která řídí odolnost proti suchu, představíme vám zlatý šperk, nalezený nedávno při sklizni řepy na Opavsku, zmíníme se o výzvě egyptských archeologů, kteří touží po návratu slavné Rosettské desky z Britského muzea do Egypta, povíme vám o požáru, který poškodil desítky slavných soch moai na Velikonočním ostrově v Pacifiku a nakonec se budeme věnovat úspěšné misi americké sondy DART, která nárazem vychýlila z jeho dráhy malý měsíček Dimorphos, obíhající planetku Didymos.
Co prozrazují makrolity?
Používání nástrojů není jen doménou lidí. Pomáhají si s nimi i někteří další savci, a dokonce i ptáci. Aby se například dostali k chutným ořechům nebo do ulit plžů, tlučou s nimi o tvrdou podložku. Nástroje používají některé druhy opic, třeba malpa kapucínská nebo makak dlouhoocasý, mořské vydry, až pět druhů ptáků – mezi nimi známé novokaledonské vrány – a dokonce i chobotnice. Pouze člověk a jeho nejbližší příbuzní, třeba šimpanzi, však věnují výběru vhodných surovin a úpravě nástrojů větší péči. Mnohé z těchto nástrojů, vyrobených z kamene, řadí vědci mezi tzv. makrolity. A protože kámen patří mezi suroviny nejlépe odolávající času, představují tyto artefakty často nejstarší a vždy velmi cenné svědectví o životě našich předků.
Jakým artefaktům říkají vědci makrolity a kde všude se s nimi můžeme setkat vysvětluje Jaroslav Řídký z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Co všechno jsou vědci díky nim, anebo přímo z nich schopni zjistit? A jakými metodami? Makrolity jsou nositeli důležitých informací o aktivitách člověka ve všech obdobích historie i koutech světa. Badatelé na to přicházeli postupně, tak jak se rozvíjely a modernizovaly metody vědecké práce. A co zajímavého přinesl výzkum makrolitů ve střední Evropě?
Jak moc temné bylo temno? 1. část
O temnu si budeme povídat s Ivanou Čornejovou. Zabývá se kulturní historií, dějinami školství především ve vztahu k Pražské univerzitě a církevními dějinami 16. až 18. století. Ona takzvaná „doba temna“ bývá na svém počátku tradičně ohraničována bitvou na Bílé hoře roku 1620 a její konec se vztahuje k probouzejícímu se osvícenství 18. století. Nemálo historiků však už dnes říká, že temno vlastně žádným temnem nebylo. Že to všechno je jen jakási mylná projekce, chybný výklad a matení pojmů.
Kde se vůbec to označení „temno“ vzalo? Bylo „povinné katolictví“ jen český vynález? Kdo v Čechách zůstal a kdo emigroval? A jak byli čeští emigranti v cizině přijímáni?
Související
-
Archeopark ve Všestarech ukázal, jak se v minulosti brousil kámen nebo odléval a zpracovával bronz
Archeopark ve Všestarech u Hradce Králové ožil letos naposledy pravěkem. Návštěvníci mohli nahlédnout do tajů dávného zpracování kamene a dalších, pro nás už běžných věcí.
-
Výstava Měnící se svět aneb Co se stalo s původními lovci poté, co na naše území dorazili zemědělci
Čeká nás výlet do muzea i do pravěku. V Muzeu východních Čech v Hradci Králové začala výstava Měnící se svět: poslední lovci a první zemědělci nejen ve východních Čechách.
-
Kdo byli jezuité? Byli mocným řádem, takže pro ostatní solí v očích, tvrdí historička
Kdo jsou jezuité, jaká je historie tohoto řádu a proč je opředena tolika mýty? Jeden z těch stále opakovaných je, že údajně zničili českou kulturu. Jak to bylo doopravdy?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
