Tipy, kde hledat informace o aktuálním vývoji povodňové situace a kam se obrátit s prosbou o pomoc
Vytrvalý déšť v Česku ubírá na intenzitě. V některých oblastech na nejvíc zasaženém východě republiky už pršet přestalo – neznamená to ale, že hladiny řek nemůžou stoupat. Jak sledovat rychle se měnící situaci a kde hledat relevantní informace?
Přehled vydaných výstrah a nejzávažnějších rizik lidé najdou na webu Českého hydrometeorologického ústavu. Prokliknout se dá i na mapu s profily hydrologických stanic, které měří hladinu většiny řek a potoků.
Případnou povodňovou aktivitu symbolizuje barva – nejzávažnější je fialová, která značí extrémní ohrožení. U vybraných míst se zobrazuje také předpověď výšky hladiny s výhledem na tři dny.
Varování před teprve hrozícími povodněmi ukazuje zase mapa, kterou lidé najdou pod názvem Indikátor přívalových povodní.
Co mám sledovat v případě, že jsem v oblasti, kde nějaké riziko hrozí?
Sledujte pravidelně seriózní zpravodajství – ať už rozhlas, televizi nebo zpravodajské servery. Dobré je kontrolovat také stránky nebo sociální sítě obce a jejích zastupitelů.
Pokud to není možné, například pokud nefunguje připojení k internetu nebo je dům bez proudu, dávejte pozor alespoň na hlášení místního rozhlasu.
Většina obcí nebo měst ohrožených záplavami taky zřídila krizové telefonní linky. Situace se může měnit poměrně rychle, a to i v noci. Platí přitom, že je při hrozícím nebezpečí lepší přípravu přehnat než podcenit riziko.
Když si potřebuji říct o pomoc, kam mám volat?
Pokud potřebujete pomoci, obraťte se na linky integrovaného záchranného systému. 150: hasiči, 155: záchranná služba, 158: policie, případně 112: společná linka.
Psychologickou pomoc nabízí třeba Člověk v tísni na lince 778 403 413 nebo Elpida na lince 800 200 007. Krizová linka ministerstva vnitra má zase číslo 974 834 688.
Samozřejmě je možné využít i krizové linky obce. Je přitom důležité zhodnotit, jak bezprostřední riziko je – přednost mají lidé, kteří například potřebují evakuaci, protože voda zaplavuje jejich dům nebo byt. Zároveň je ale dobré připomenout, že by se lidé neměli bát říct si o psychologickou pomoc.
A ještě jedna věc, která souvisí s duševním zdravím – informace mají pomáhat riziko nějakého neštěstí snížit, nikoliv zbytečně zvyšovat pocit ohrožení. Pokud tedy nemusíte, s ohledem na psychické zdraví není dobré trávit hodiny sledováním nových zpráv.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.