Thomas More: O, Fortuna!

23. leden 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Thomas More a jeho rodina. Skupinový portrét Rowlanda Lockeye z roku 1593; podle Hanse Holbeina mladšího
0:00
/
0:00

S předním vzdělancem své doby, Sirem Thomasem Morem, si Štěstěna nepěkně zahrála. Důvěrník anglického panovníka a Lord kancléř skončil na popravišti.

Fortuna je stará římská alegorie Štěstěny. Vžilo se pro ni znázornění coby slečny otáčející kolem Osudu – a na tom kole jsme my. Poselství toho obrazu je zřejmé: jednou jsme nahoře a jednou dole. Historie se až obsesivně ráda zaměřuje na ty osobnosti, se kterými to Fortuna roztočila opravdu pořádně. Kdybychom si tam představili člověka jménem Thomas More, mohla to být místo kola klidně centrifuga.

Královský rozvod se ženou i církví

Sir Thomas More. Anonymní portrét podle předlohy Hanse Holbeina mladšího

Thomas More je Angličan. Od studia na Oxfordu se připravuje na kariérní postup ve státní správě. A tak ve čtyřiceti letech stane po boku samotného krále a stane se jeho rádcem, pak i důvěrníkem a pak dokonce premiérem. Jenže Thomas More dělá politiku v době Kolumba a Koperníka, a tak není premiér, nýbrž Lord kancléř. A je to schopný politik a oddaný poddaný, ovšemže poddaný číslo 1. A jestliže si tehdejší Anglie cenila jeho politiku, dnešní svět oceňuje jeho kraťoučké dílko, tu slavnou Utopii, kterou stejně myslel na půl tak nevážně, jak se dneska bere vážně.

A Thomas More je taky horlivý katolík, takže kromě Boha a krále Anglie uznává nad sebou i autoritu papeže. A protože jsme na začátku 16. století a králem je zrovna Jindřich VIII. Tudor, má Thomas More zaděláno na opravdu osudový intrapersonální konflikt. A to všechno proto, že král se chce rozvést. To mu ale musí schválit papež. Papež nechce. Reakce krále Jindřicha překvapí patrně celou Evropu: se ženou se rozvede a rozejde se i s papežem. A tak na úsvitu novověku stojí manželské problémy u zrodu reformace a ostrovní odtažitosti. A hlava státu se stane i hlavou nové církve.

Anglikánský život, katolická smrt

Thomas More ve vězení, se svou druhou ženou Alicí a jednou ze svých dcer. Detail z obrazu Claudia Jacquanda z roku 1828

To všechno v době, kdy se v Anglii ještě ani neuhasily hranice se zapálenými (zapálenými) nekatolíky… A není to tak dávno, co král Jindřich dostal od papeže nádherný titul „Obránce víry“. A přesto Jindřich zavedl nové čistky, které mají smysl naší normalizace a razanci středověku. Každý je postavený před jednoduchou volbu: buď anglikánský život, nebo katolická smrt. A to je moment, kdy je Thomas More na poslední okamžik na vrcholu kola Štěstěny – a teď ho čeká ne snad sestup, ale přímo pád.

Lord kancléř, vyhlášený vzdělanec Evropy, hned zkraje anglikánské normalizace rezignuje na post Lorda kancléře. A symbol toho gesta je králem pochopen správně: Thomas More volí katolickou smrt. A podle jeho chování na popravišti si je svou volbou celkem jistý. A protože zemře pro víru, katolická církev ho jednou kanonizuje. A když už je Thomas More světcem, měl by být i patronem. A tak se stane tenhle pasažér zběsilého kola Štěstěny patronem právníků – a politiků.

autor: Adam Vidner
Spustit audio

Související