Telnický skiareál funguje už přes 100 let. Měli tu také první sněžné dělo ve východní Evropě
Areál v Zadní Telnici, jedno z oblíbených lyžařských středisek v Krušných horách, má dlouhou historii. První lyžaři se tu objevili už před 1. světovou válkou. Navíc se může pochlubit jedním NEJ ‒ právě tady začali, jako první ze zemí Východního bloku, s umělým zasněžováním.
Dnes tady najdete moderní areál střední velikosti, se vším, co k němu patří. Více než 5 kilometrů sjezdovek všech obtížností, 6 vleků typu kotva a poma a dvousedačkovou. Dohromady v Telnici přepraví za hodinu 3500 lidí.
Parkoviště pro 600 automobilů je zdarma a najdete tady samozřejmě i půjčovnu lyžařského vybavení a dětský park s lyžařskou školou.
Ve skiareálu v zadní Telnici mají dokonce i jedno historické prvenství. Objevilo se tady první umělé zasněžování a to nejen v tehdejším Československu.
„První sněžné dělo v celém východním bloku začalo fungovat tady. Bylo to už v roce 1965, přesně 17. listopadu. Do západní Evropy to přišlo jen o dva roky dřív… Takže to byl skutečně unikát,“ vzpomíná Jindřich Holinger, jeden z provozovatelů skiareálu.
Ve zdejší půjčovně najdete veškeré vybavení na lyže, snowboard, nebo i na běžkování. Lyžovat tu naučí dospělého i velmi malé děti. Za hodinu individuální výuky zaplatíte do 500 korun, levněji pak vyjde objednání více hodin, které čerpáte celou zimu nebo skupinová výuka. Vše si objednejte raději s předstihem, než do Telnice vyrazíte.
Do lyžařského areálu v Zadní Telnici se dostanete z Ústí nad Labem pravidelným skibusem, autem trvá cesta z Ústí nebo Teplic přes Chlumec kolem dvaceti minut a po otevření celé dálnice D8 se sem za necelou hodinu dostanou i lyžaři z Prahy a středních Čech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.