Švábi a krkavci. Čeští vědci na průzkumu novoguinejských jeskyní a létající lupiči ze skládek odpadu

V úvodním přehledu zajímavostí navštívíme Tuvalu, ostrovní státeček v Tichomoří, bezprostředně ohrožený stoupající hladinou světových oceánů, povíme si o výzkumu spánkového chování chobotnic, kterým se možná zdají sny, představíme nejstarší studnu a dřevěnou konstrukci v Evropě, nalezenou na Chrudimsku a také novou evropskou kosmickou sondu Euclid, jejímž úkolem je pátrání po temné hmotě a temné energii; na závěr bude řeč o plánech NASA na těžbu surovin na Měsíci.

Jeskynní šváb z Nové Guineje

Nový druh jeskynního švába z Nové Guiney získal vědecké jméno Nocticola baumi. Vyznačuje se velice dlouhými tykadly a končetinami, je slepý a jeho tělo postrádá pigmentaci|foto:Martin Bláha, Jihočeská univerzita

Podzemí Nové Guineje, druhého největšího ostrova na světě, je doslova protkáno kilometry chodeb krasových jeskyní, do nichž většinou lidská noha nikdy nevkročila. Každá z těchto jeskyní představuje uzavřený skrytý ekosystém, který je sice na život chudý, ale pokud se tam už nějaký vyskytne, pak v podobě vzácných endemických druhů – tedy takových, které jinde nenajdete. V listopadu roku 2021 vyšel v odborném časopise Zootaxa článek s popisem nově objeveného druhu jeskynního švába z rodu Nocticola, na kterého právě v jedné z těch novoguinejských jeskyní narazili čeští přírodovědci. A hned v lednu následujícího roku jsme si v Planetáriu povídali – mimo jiné o tom, čím je tenhle objev důležitý. Pojďme si to povídání zopakovat.

Hovoří jeden z objevitelů a také spoluautorů popisu švába Nocticola baumi zoolog Jiří Patoka z Katedry zoologie a rybářství Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze.

Skládky odpadu a létající lupiči

Krkavec se vznáší nad skládkou komunálního odpadu|foto:Daniel Sosna

Blízké okolí pečlivě oplocených skládek komunálního odpadu málokoho láká k návštěvám. Většinou to tam nelibě páchne, z půdy někdy prosakuje nedefinovatelné tekuté „cosi“ a vítr honí vzduchem průsvitné pytlíky. Zpoza pevného plotu se však vedle těchto všudypřítomných symbolů konzumu dostávají i předměty, které vítr neunese. Kelímky, plechovky, barevné gumičky i pískací gumové hračky na skládce kradou létající zloději.

Podivného nepořádku kolem skládek komunálního odpadu si před časem všiml antropolog Daniel Sosna z Etnologického ústavu Akademie věd České republiky. Proč se o ně vůbec zajímal? A proč se k jeho výzkumu připojil doktorand Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze Roman Figura, zároveň zoolog Papouščí zoologické zahrady Bošovice? Pachateli jsou totiž ptáci. Především krkavci, kteří smetiště využívají jako shromaždiště. A sem tam z nich něco odnesou.