Špičák u Kounova: Je to vizír?

26. leden 2003

Zvláštní kamenný objekt nedaleko slavných kounovských kamenných řad vypadá tak trochu jako "kamenná muška". Sloužil snad kdysi k pozorování slunce?


Vizír na Špičáku

Co že je to vizír?
Cosi jako kamenná muška. Architekti velkých pravěkých kamenných staveb, megalitických objektů, je stavěli na přesně určené místo třeba tak, aby právě nad nimi vycházelo či zapadalo slunce o slunovratu či rovnodennosti. Vizír a slunce tak pomáhali řídit polní práce, určovali dobu slavností a různých magických rituálů, jak si občas představujeme. Máme i u nás takové vizíry?
Jeden by tu byl. Alespoň tak vypadá.
Docela blízko proslavených kounovských kamenných řad se nalézá Špičák; místo, kde snad kdysi dávno také bývaly kamenné řady a snad i jakýsi kamenný kruh. Místo bylo poprvé podrobněji zkoumáno až před 15 lety. Všechny kameny se nacházejí v lese po levé straně silnice z Kounova do Domoušic, na hranici Rakovnicka a Lounska. Lokalita se dá rozdělit na dvě části - východní a západní.
Ve východní části lze prý v hustém jehličnatém porostu sledovat řadu asi třiceti křemencových balvanů řádově decimetrových rozměrů. Většina dosahuje alespoň jedním rozměrem délku jednoho metru, ani dvoumetrové bloky nejsou výjimkou. Řada není rovná, stáčí se k lesní cestě v průseku a celá měří skoro dvě stě metrů. Na severovýchodním konci řady je shluk kamenů - i ty mohly být kdysi kruhem, porušeným však při zřizování místní lesní školky. Kruh byl prý ještě v 50. letech dobře patrný. Dnes tu po něm nezbylo nic.
I v západní části lokality dnes najdete už jen pár nevelkých kamenů. Jediný z nich je jiný. Více než dvoumetrový plochý, klínovitý křemencový balvan, opatřený na užším konci výřezem ve tvaru V, velmi pravděpodobně uměle opracovaný. Z jeho pozice se soudí, že byl původně vztyčen. Právě na způsob vizíru. Co a jak se s jeho pomocí pozorovalo, o tom se však nikdo spekulovat neodvažuje. Ostatní kameny poblíž vizíru tvoří nepravidelnou skupinu, která například mohla původně tvořit kamenný kruh. A nebo také nemusela. Směrem k severu, asi 80 m od vizíru, se ve smrkovém lese nalézají další tři křemencové bloky. Jeden z nich by snad mohl být rozbitým menhirem, píše se v knížkách.
Na Špičák se dostanete, jak už bylo řečeno, ze silnice z Kounova do Domoušic. Asi dva kilometry za obcí, v lese za autobusovou zastávkou, se dáte doleva po lesní cestě. Po ní dojdete po 200 metrech až ke kamenům západní části lokality. Vizír leží jen pár metrů nalevo od cesty. Chcete-li vidět část východní, musíte po silnici pokračovat ještě asi dalších 50 m a opět zahnout doleva, na lesní cestu, vedoucí průsekem. Zbytky kamenné řady se táhnou po levé straně cesty a asi 250 m od silnice těsně u cesty končí. Napravo od cesty by se ve stejném místě měly nacházet zbytky kamenného kruhu.
Není ale vyloučeno, že nenajdete nic. Kameny jsou to opravdu dost mrňavé a mohl je tady narovnat kdokoliv a kdykoliv. Dokonce i matka příroda, bez přispění ruky lidské. Jen ten vizír, ten do toho jaksi nepasuje.

Frederik Velinský
Foto autor.

Pravidelná rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá v rámci každého čtvrtého Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU.

autor: frv
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.