Smrtící invaze račích vetřelců a nejistá budoucnost zebry bezhřívé
Poslechněte si:
01:07 - Objevy a události
04:34 - Raci v naší přírodě: Vetřelci útočí
22:36 - Kratochvilná vyprávění/ Slaný: Kameny z archeologického Eldoráda
26:34 - Soutěž o Knihu měsíce
27:49 - Zebry bezhřívé a jejich nejistá budoucnost
V úvodním přehledu zajímavostí si povíme o podmořských zemětřeseních, která jsou přímým následkem silných hurikánů nebo tajfunů, a také vám představíme objev 7,5 tisíce let staré perly ve Spojených arabských emirátech; egyptští archeologové pro změnu vykopali tři desítky nádherně dochovaných sarkofágů. Zmíníme se o aktivitách, které směřují ke spolupráci japonských vědců a techniků na projektu výstavby kosmické stanice Gatewey na lunární oběžné dráze, a pár slov věnujeme objevu hnědého trpaslíka u horké hvězdy TOI-503, na kterém se podíleli i astronomové z Ondřejova.
Račí mor a cizí raci v naší přírodě
Narazit v české a moravské přírodě na raky není tak velká vzácnost, jak byste si možná mysleli. Jenže to často nejsou naši, ba ani evropští raci. Jsou to vetřelci ze Severní Ameriky – nepříjemní konkurenti a hlavně přenašeči račího moru. Onemocnění, proti kterému jsou američtí raci imunní, zatímco ty evropské zabíjí. Pokud se račím morem nakazí, není jim pomoci. Pro naše raky je to fatální problém, se kterým se dá zatím bojovat jedině důslednou prevencí, vysokou mírou opatrnosti a osvětou. A to je hlavní z důvodů, proč vzniklo naše povídání.
Které druhy raků jsou v naší přírodě původní, kde se historicky vyskytovaly a jak to s nimi vypadá dnes? Které cizí raky tu máme a jak se k nám dostali? O tom hovoří zoolog Jiří Patoka z Katedry zoologie a rybářství České zemědělské univerzity v Praze. Specializuje se na raky a další sladkovodní korýše, na kontě má několik popisů nových druhů a píše i chovatelské příručky. Poví vám co je račí mor a jaké jsou jeho projevy. Čím raky zabíjí – a je nebezpečný i pro jiné živočichy? A co dělat, pokud narazíme na zvláštní raky, kteří nevypadají, anebo se nechovají jak by měli?
Nejistá budoucnost zebry bezhřívé
Africkou Ugandu v nedávné době navštívila expedice českých a slovenských zoologů, které se účastnil i hlavní zoolog liberecké zoologické zahrady Luboš Melichar; spolupořádala ji ZOO Dvůr Králové. Expedici se podařilo potvrdit výskyt nejohroženějšího poddruhu zebry stepní na světě – zebry bezhřívé v nové lokalitě. Kromě známého národního parku Kidepo zaznamenali zoologové desítky kusů této zebry také v rezervaci Pian Upe na východě Ugandy. Budoucnost těchto zeber je nicméně stále velmi nejistá.
Do Evropy přivezl zebry bezhřívé poprvé známý zoolog a dlouholetý ředitel královédvorské zoo Josef Vágner na konci šedesátých a začátkem sedmdesátých let minulého století. V současnosti žije ve volné přírodě méně než 300 kusů těchto vzácných zeber a v zoologických zahradách celého světa je jich pouze 39. V Česku a na Slovensku je chovají čtyři zoo; například v Liberci jich mohou návštěvníci vidět šest. Podle vedoucího africké expedice libereckého zoologa Luboše Melichara, se kterým si povídala Lucie Fürstová, žije vzácný poddruh zebry stepní – zebra bezhřívá – ve volné přírodě pouze na území Ugandy. A i tam je její výskyt silně omezen.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.