Sklenice sušených šípků ve spíži vydá za několik regálů tablet v lékárně
Ne nadarmo využíval Hippokrates šípek jako lék skoro na všechno. Určitě stojí za to, abyste se vydali někam k lesu a pár šípků si natrhali. Čím vším tedy šípky prospívají našemu zdraví?
Šípky mají opravdu široký záběr v působení na naše zdraví. Především je můžeme považovat za přirozený multivitamín. Mají obrovské množství vitamínu C, a neméně vitamínů A a E - skvělých bojovníků proti toxinům v těle a nezbytných pro fungování imunitního a cévního systému.
Je tu i další řada vitamínů a minerálních látek - vysoký obsah hořčíku se zasluhuje o to, že nás šípek uklidní ve stresových situacích a jeho dlouhodobé užívání zkvalitňuje spánek a snižuje výskyt bolení hlavy.
Obsažené železo zase pomáhá v boji s únavou a vápník ze šípku pomáhá léčit osteoartrózu. V šípku také najdeme rutin a lykopen. Ty už také známe - prospívají našim cévám, protože zpevňují jejich stěny a mírní bolesti žil.
Najdeme tu celou řadu dalších účinných látek, díky kterým šípek můžeme využít jako léčebný a podpůrný prostředek při nachlazení, zánětech močových cest, paradentóze, revmatických potížích, kardiovaskulárních onemocněních, únavě i depresích.
Jak šípky nasbírat a uchovávat?
Někdo tvrdí, že nejlepší je sbírat šípky, které prošly mrazem - že prý mají větší sílu. To bohužel není pravda. Přemrzlé šípky jsou možná jen sladší, ale jinak ztrácejí spoustu vitamínů. Navíc, kvůli ledním krystalkům, mají porušené buněčné stěny, hůře se suší a snadno se kazí.
Sbírejte tedy jen šípky dobře vyzrálé s tvrdými plody. Sušit je můžete buď celé, bez stopek - stačí je ponechat na teplém větraném místě. Nebo je můžete před sušením zbavit také jadérek a dužiny s chloupky. Abyste se jich zbavili, je nutné rozkrojené šípky vymýt. Sušení je potom komplikovanější - nejlépe si s ním poradí sušička.
V troubě byste měli šípky sušit asi hodinu při 70 až 80 stupních, pak teplotu snížit na 35 stupňů a až uvidíte, že šípky nepouštějí vodu, měli byste je nechat dosušit na vzduchu.
Sušené šípky využijete nejen do čajů, ale dají se z nich vyrobit i šípkový likér nebo oblíbená šípková omáčka.
Jak na šípkovou polévku a nebo marmeládu?
Šípková polévka sice není mezi lidmi úplně rozšířená, ale možná právě vám zachutná. Potřebovat na ni budete půl kila šípků, které zalijete litrem a půl vody, přidáte nastrouhanou citrónovou kůru a necháte asi dvacet minut povařit.
Pak směs rozmixujte, propasírujte, přidejte 100 gramů cukru a znovu přiveďte k varu. Zahustit můžete dvěma lžícemi mouky rozmíchané ve vodě a nechte vychladnout. Poté vmícháte šťávu z půlky citrónu, tři lžíce kysané smetany a podávat můžete posypanou mandlemi.
Tradičnější úpravou je marmeláda - existuje na ni mnoho receptů, my vám představíme jeden, při kterém zpracujete i jablka. K libovolnému množství šípků přidejte dvojnásobné množství cukru a trojnásobné množství jablek. Pokrájená jablka rozvařte s cukrem a malým množstvím vody, přidejte očištěné a chloupků zbavené šípky a vařte tak dlouho, dokud nevznikne hustá hmota. Tu pak naplňte do sklenic.
Šípkový čaj, lék proti depresím
Skvělý je čaj z celých čerstvých šípků. Ty je potřeba vařit asi 15 minut na mírném ohni, pak scedit a vypít. Pozor - šípky z vývaru nevyhazujte! Dají se použít opakovaně až čtyřikrát. Nejsilnější bývá druhý a třetí výluh.
Sušené šípky je dobré jen chvilku povařit a potom nechat několik hodinu vyluhovat. Zvolit můžete i opačný postup, kdy šípky nejdříve necháte přes noc namočené ve vodě a po scezení jen trochu přihřejete.
Pokud k výrobě čaje používáte šípky drcené, nezapomeňte přecedit nálev přes jemné sítko nebo přes plátýnko, aby vás nedráždily chloupky z dužiny. Účinky šípkového čaje a také jeho chuť můžeme vylepšit přidáním lipového květu nebo sušených jablek či jablečných slupek. Čaje můžete za den vypít i litr a půl. Jenom počítejte s jeho močopudnými účinky a nepijte ho těsně před spaním.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.