Simplicio versus Salviati

Nejvíc si asi tohoto italského fyzika a astronoma spojujeme s tím, že roku 1609 jako první obrátil k obloze soustavu vhodně zkombinovaných čoček, zvanou dalekohled. Záhy s ním objevil čtyři největší Jupiterovy satelity, kterým se dodnes říká galileovské měsíce. Jako první svým dalekohledem pozoroval sluneční skvrny, Saturnovy prstence, hory a krátery na Měsíci nebo třeba fáze Venuše. Galileo se ovšem nevěnoval pouze astronomii. Právě od něj pochází třeba zákon o setrvačnosti, zákon o volném pádu, o pohybu kyvadla a jiné. Ze známé šikmé věže, která stojí v jeho rodné Pise házel Galileo kameny o nestejné hmotnosti, aby vyvrátil mylnou představu, že těžší předměty padají rychleji. Sestrojil také termoskop, úměrné kružidlo a nebo třeba hydrostatické váhy. Za všechny tyto objevy sklidil samozřejmě náležitou slávu. Jen s těmi astronomickými to bylo spíš naopak.
Přinesly mu na jednu stranu radost, na druhou však i trápení. Galileo z nich totiž vyvodil závěry, které hovořily ve prospěch heliocentrického systému, tedy Koperníkova učení, které se tehdejším mocným (a zejména církvi) vůbec nezamlouvalo. Církevním autoritám také musel před zvláštní komisí v Římě slíbit, že nebude zakázané Koperníkovo učení i své závěry šířit.
Když však po letech dosedl na papežský trůn velký přítel věd a umění Urban VIII., Galileo usoudil, že nadešel čas, aby veřejně sdělil, jak to s tou Zemí, Sluncem a planetami skutečně je. Poučen, avšak nezastrašen osudem Giordana Bruna, udělal to opatrně a diplomaticky - podobně jako kdysi Koperník. V jeho učeném Dialogu o dvou nejvýznamnějších systémech světa, Ptolemaiově a Koperníkově, vydaném ve Florencii roku 1632 zastává jedna osoba - Simplicio - staré pojetí Ptolemaiovo, a druhá osoba - Salviati - nové učení Koperníkovo. Ten, kdo jako třetí tuhle disputaci soudcuje, nenechává nikoho na pochybách, na čí straně Galileo je.
I přes zmíněnou opatrnost vyvolal spis velké pobouření a Galileo musel znovu do Říma, před inkvizici.Odpůrcům tentokrát nestačil pouhý slib. Hvězdář musel slavnostně odpřísáhnout, že se Koperník mýlil. Udělal to ale jen navenek. Vnitřně se svého vědeckého poznání nikdy nevzdal, i když dožil v domácím vězení. Zemřel v Arcetri u Florencie 8. ledna 1642, tedy ve věku 77 let.
A jak je to s oním notoricky známým výrokem, který Galileovi přisuzují legendy?
Vyslovil ho prý v okamžiku, kdy se po zmíněné přísaze před inkvizicí zvedal z pokleku. Se zaťatými zuby si prý přitom zamručel do vousů: "E pur si muove - A přece se točí!" K tomu lze jen dodat, že tato věta zřejmě patří do zlatého fondu výroků, které nikdy nebyly proneseny.

Miroslav Zimmer

Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.

Na titulní stránku.