S cigaretou na ulici? Berte ohled na ostatní
Než odejdete z domova s cigaretou v puse, zvažte, jak na své okolí působíte. Pryč jsou doby, kdy vyfukování kouře pěkně do kroku dělalo chlapa chlapem.
A jak jsou na tom dámy? Ty by správně neměly s cigaretou na ulici vůbec vycházet. Není třeba předstírat, že je na mladou ženu s kočárkem a cigaretou hezký pohled.
Maminky se opravdu nemusí před každou procházkou s miminkem hodinu líčit a pak se vydat do parku v kostýmu. I kdyby tomu ale tak bylo, je to rozhodně lepší, než když mají na sobě tepláky a v ruce zapálenou marlborku.
Kouření na veřejnosti má prostě svá společenská pravidla. Obecně platí, že když už ty „hřebíčky do rakve“ zatloukáme, měli bychom se alespoň zastavit – sednout si v klidu na lavičku nebo do restaurační předzahrádky, jít do nějaké vyhrazené místnosti nebo si stoupnout ven k popelníku.
Především bychom ale měli být ohleduplní ke svému okolí. Pokud si chceme zapálit na zastávce plné lidí, odstupme pár metrů.
To platí, až na výjimky, vlastně všude, kde se lidé vyskytují. A už vůbec nekouříme v blízkosti dětí nebo někomu tzv. do obličeje – a to ani tam, kde se to smí.
Když přijdeme k nekuřákům na návštěvu, vůbec se neptáme, zda si můžeme v bytě zakouřit. A u kuřáků? Ti nás často doprovodí na balkon a sami si zapálí.
A jedna rada na závěr: pokud si dáma vetkne cigaretu do úst, i v dnešních rozvolněných časech by měl gentleman rychle přispěchat se zapalovačem nebo sirkou. Na tom se nezměnilo vůbec nic.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.