Rostoucí ceny pohonných hmot komplikují jarní práce zemědělcům na Litoměřicku

„Aktuální spotřebu mám 14 litrů na hektar. Jinak ta nádrž má 500 litrů. Při setí tankuju jednou za tři dny,“ popisuje traktorista Josef Dvořák aktuální spotřebu nafty jednoho ze 17 traktorů, které v zemědělském družstvu v Klapém mají.

V těchto dnech vrcholí jarní práce. Zemědělci sejí sezónní pšenici a ječmen. Zásobu levnější nafty mají ale podle předsedy družstva Otakara Šaška jen na posledních 10-12 dní. Nákupu nafty za vysoké ceny se proto nevyhnou.

„My tu naftu budeme muset nakoupit, protože pokud neuděláme jarní práce a nezasejeme, tak o žních nesklidíme,“ vysvětluje Šašek.

Naftu potřebují zemědělci na jarní práce i na krmení dobytka

V Klapém kromě setí musí zemědělci zajistit také stáda krav. „Ty krávy se musí také obstarat. Je to pro nás veliký problém, těžko ale můžeme naši spotřebu omezit,“ dodává Otakar Šašek.

V sousedním hospodářství v Brozanech nad Ohří jsou na tom s naftou lépe. Nádrž na 30 000 litrů pohonných hmot je téměř plná a zásoby jim vydrží na necelé dva měsíce. Pak zemědělcům ale nezbyde nic jiného než tankovat drahá paliva.

Ve snaze snížit jejich cenu vláda zrušila povinné přimíchávání biosložky do nafty. Podle zemědělce Luďka Nového tím ale ve firmě příliš neušetří: „To ovlivní cenu o korunu, možná o dvě. Té biosložky je tam pět procent – samozřejmě by se to mělo o něco zlevnit, ale úplně minimálně.“

Kromě vyšší ceny nafty musí podle Šaška zemědělci kvůli drahému plynu současně nakupovat také několikanásobně dražší hnojiva.

„Na začátku loňského roku jsme ledek kupovali za 6000 korun, ale teď stojí až 20 000 korun,“ vysvětluje Šašek.

Předseda zemědělského družstva v Klapém ale doufá, že se cena paliv zastaví. Pokud by ceny pohonných hmot dál stoupaly, mohlo by to mít vliv zejména na ceny řepky a obilovin.