Rozmoklá pole na Litoměřicku brzdí zemědělce při jarní práci
Sklizeň jarního špenátu na Litoměřicku začala s měsíčním zpožděním. Podle zemědělců se tak projevila mrazivá zima a chladné, deštivé jaro. Plodinám takové počasí sice svědčí, ale pole jsou rozbahněná. Třeba s ručním okopáváním zelí tak musejí v Bohušovicích nad Ohří zatím počkat.
„Je mokro. Balí se hlína na motyku, na boty. Zašlápnete tu trávu, co vykopnete. Líp se to kope, když je to sušší – aby to dostalo vzduch,“ popisují Julie a Věra. Společně s dalšími pracovnicemi zatím mají náhradní práci, protože do rozbahněných polí nedostanou. Jakmile to ale bude možné, nastoupí s motykami do lánů zelí, které musejí vyjednotit.
Právě zelí, spolu se špenátem a hráškem, patří mezi hlavní plodiny bohušovického Agrokomplexu Ohře.
„Toho zelí pěstujeme zhruba 180 hektarů – v tom jsme asi největší v republice. Ve špenátu taky, kromě toho mámě i průmyslový hrách,“ popisuje Ivo Kadeřábek, který Agrokomplex vede.
Jarní sklizeň špenátu letos začala neobvykle pozdě, první kombajny vyjely do špenátových polí až 9. května.
„To nepamatuju za 35 let, co špenát dělám. Vždycky jsme začínali nejpozději 20. dubna,“ konstatuje Kadeřábek.
Začátek letošní sklizně pozdržela mrazivá zima a studené jaro. A protože je chladný taky květen, roste pomaleji i hrášek.
„Touto dobou rané odrůdy už kvetly. Letos má ten hrách tak 10 centimetrů. Aspoň letos nehrozí, že by byl narostlý hrách a my museli přerušit sklizeň špenátu, protože to všechno jde do mrazíren. To počasí je takové, že by to letos mělo na sebe navazovat,“ dodává Kadeřábek.
„Mrazírny nemohou současně zpracovávat špenát a hrách – to nejde. Musí mít k tomu uzpůsobenou linku,“ vysvětluje Andrea Gubaničová ze střediska zeleniny. Přesto si letošní počasí chválí: „Letošní rok je, si myslím, na špenát ideální, protože přírodní voda je přírodní voda – nemusí se to zalébvat. Jen jsme začali s měsíčním zpožděním kvůli mrazivé zimě.“
Špenát sklízejí speciální kombajny v noci, aby byl studený a nezapařil se při rozvážení do mrazíren.
Související
-
Zemědělci na Lounsku si pochvalují počasí – sníh chrání pole před mrazem a je příslibem jarní vláhy
Ústecký kraj je celý pod sněhem. Podle zemědělců to přinese vláhu polím, loukám, vinicím i chmelnicím. Věří také, že pomůže redukovat hraboše, houbové nemoci a plísně.
-
Zemědělci ve vybraných okresech mohou začít plošně používat jed Stutox
Na místech, kde se přemnožili hraboši, můžou zemědělci plošně rozhodit jed Stutox. Jen ale po souhlasu inspektorů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
-
Zemědělce v Ústeckém kraji netrápí jen sucho. Přibývají i různí škůdci, kteří ničí úrodu
Zemědělcům Ústeckého kraje práci komplikují přemnožení hraboši a klimatické změny. Plošné omezování chemie na ochranu rostlin tak podle nich přichází nevhod.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Všechny státy NATO souhlasí s tím, aby se Ukrajina stala členem Aliance, prohlásil Stoltenberg
-
Penam, Olma, Kostelecké uzeniny. Agrofert žaluje zemědělský fond, ukončil mu předjednané dotace
-
‚Nešlo o podvod.‘ Za zfalšovaný vysokoškolský diplom dostala bývalá ředitelka školy podmínku
-
Nejdřív drama, pak jasný souhlas. Senát na soudcích testoval vztah s Pavlem, vysvětluje novinářka
