Radobýl
Tentokrát vás pozveme na Radobýl. Kopec, který je spojován se jménem Karla Hynka Máchy, tajnou jeskyní, kterou vybudovali nacisti, a nejsevernějšími vinicemi u nás. Pojďme to vzít ale postupně.
Čedičovou horu ze západní části okousal kamenolom, který vytvořil typický vzhled. Z vrcholu je výhled do všech stran a to na české středohoří, pěkně je vidět například Lovoš, Říp, Hazmburk, ale i Labe nebo nedaleké Píšťanské jezero.
Od roku 1992 je Radobýl přírodní památka. Ve stejném roce se na vrcholu objevil i velký kovový kříž.
V okolí kopce najdete několik zajímavostí, například nejsevernější vinice u nás, na které věnoval městu Litoměřice pozemky roku 1352 Karel IV. Vinou révu tu už sice nenajdete, ale vinice jsou patrné dodnes.
Severně od vrcholu, pod sousedním návrším Bídnice, je bývalý důl na vápenec Richard. Nacisté ho za války rozšířili a vybudovali v něm tajnou továrnu na zbraně. Továrnou prošlo kolem 18 tisíc vězňů z koncentračních táborů kteří tu vyráběli například letecké součásti nebo motory do tanků. 25 až 30 kilometrů chodeb si uvnitř ale bohužel prohlédnout nemůžete. 12 let už je důl uzavřen pro veřejnost a skladuje se tu radioaktivní odpad s nízkou radiací.
S Radobýlem, je také spojeno jméno Karla Hynka Máchy. Ten sem totiž vyrazil na svou poslední procházku. Z vrcholu totiž uviděl koncem října roku 1836 požár, který se rozhořel v Litoměřicích a tak spěchal na pomoc. Kvůli vyčerpání a infekci z vody, kterou se hasilo, pak o několik dní později, šestého listopadu, umírá.
Na Radobýl můžete vyrazit třeba vlakem a to z Žalhostic, odkud vede žlutě značená cesta, až k odbočce na pěšinu která vás zavede na vrchol. Cestou půjdete kolem zmíněných vinic a pokračovat můžete až na horní nádraží v Litoměřicích. Nakonec jedno varování, až půjdete kolem čedičového lomu, buďte opatrní. Skalní stěna není příliš dobře zajištěná.
Zvětšit mapu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.