Procházka oblohou (duben)

Pod ojí Velkého vozu najdeme Honicí psy a pod nimi nad Pannou spatříme matný shluk hvězd. To jsou Vlasy Bereniky. Onen shluk je vlastně kupa galaxií s více než tisícovkou členů. Dělí nás od ní asi 400 miliónů světelných let. Pod Lvem, Pannou a Váhami se při obzoru táhne klikatá Hydra. K jarním souhvězdím počítáme i Severní korunu, kterou najdeme na východ od Pastýře . Za pozornost stojí i další zajímavé objekty hvězdného vesmíru. Už v malém dalekohledu jsou pěkné spirálové galaxie ve Lvu, nebo třeba nepříliš jasná, ale rozlehlá otevřená hvězdokupa M 48 v Hydře, jejíž zdánlivý průměr je větší než Měsíc v úplňku. Dobrou pomůckou pro orientaci je samozřejmě hvězdná mapa.
Z planet sluneční soustavy budou v dubnu nejlépe pozorovatelné Jupiter a Saturn, oba po většinu noci kromě jitra. Mars nyní vidíme v první polovině noci, zatímco Venuši najdeme k ránu nad východojihovýchodním obzorem. Merkur a Uran jsou nepozorovatelné, Neptun je teď na ranní obloze, ovšem jen v hledáčku silnějších dalekohledů.
Z úkazů zaujme řada konjunkcí Měsíce - nejprve s Aldebaranem (hned 2. dubna ve 23 hodin středoevropského letního času), o den později ve stejnou dobu s Marsem a 7. dubna i se Saturnem. V průběhu dubna se ocitnou v konjunkci i další planety, ale úkazy nastávají v denní dobu, takže je neuvidíme. Za zmínku stojí také maximum meteorického roje Lyrid, které nastane bohužel brzy večer 22. dubna. Roj je kometárního původu a obvyklá frekvence je kolem 10-15 meteorů za hodinu. V některých letech ovšem byla pozorována i maxima s několika stovkami meteorů za hodinu.
A na závěr jako vždy měsíční fáze. 5.dubna je Měsíc v první čtvrti, 13. dubna v úplňku, 21. dubna v poslední čtvrti a 27. dubna v novu.
Hezkou podívanou.

Miroslav Zimmer