Příběhy z kalendáře - Karl Schlimp

Studoval na technikách v Praze a Vídni a od roku 1856 pracoval ve službách rakouských železničních společností. Později působil jako samostatný architekt a vyprojektoval několik nádraží. A právě o tom nejznámějším si můžeme povědět.

Šlo prý o nejhezčí vlakové nádraží v Evropě. Stálo v Praze na místě dnešní tramvajové zastávky Těšnov. Vyrostlo na pomezí Nového Města a Karlína a jeho zrod byl dílem Rakouské severozápadní dráhy, která budovala dálkové spojení Vídně s Berlínem.

Když bylo těšnovské nádraží v říjnu 1875 předáno do provozu, bylo zřejmé, že na jeho konečné podobě drážní společnost nešetřila. Projekt zadala svému dvornímu architektovi, kterým byl právě Karel Schlimp. Schlimp už tehdy nebyl ve světě architektury jen tak někdo - v době stavby pražského nádraží působil jako profesor na vídeňské Technice.

K jeho pozdějším dílům patří ústřední dílny a železniční kolonie v Nymburce, nádraží ve Znojmě, Jihlavě a Českém Brodě a řada dalších staveb zejména v Praze a Vídni. A také měšťanské a národní školy v Žatci, postavené roku 1897.

Těšnovské nádraží bylo opravdu krásné a v Čechách není budova, která by se mu rovnala. S nástupem 60. let ale začalo tehdejším socialistickým inženýrům šťastných zítřků stát v cestě.

Posledním dnem, kdy nádraží patřilo vlakům a cestujícím, byl 1. červenec 1972. Až v roce 1978 bylo už nevyužívané nádraží zapsáno do seznamu památek, a protože myšlenka vést středem Prahy dálnici zvítězila, bylo nádraží 16. března 1985 odstřeleno. Vedle čtyř set kilogramů trhaviny se na tom podílelo i politické rozhodnutí, a to navzdory četným protestům odborné i laické veřejnosti. To je ale jiný příběh.

Velký stavitel, německý Čech Karl Schlimp, přední podnikatel rakouské monarchie, zemřel dávno předtím - před sto deseti lety, v lednu 1901.