Příběhy z kalendáře - Jaroslav Preiss

Narodil se roku 1870 na Plzeňsku a v letech první světové války vystoupal právě až na post ředitele později největší československé banky. Jaroslav Preiss se po vzniku samostatného Československa chopil důležitého úkolu: převedení kapitálu a sídel velkých českých podniků z Rakouska, bývalého centra mocnářství, do Čech.

Akcie mnoha velkých firem totiž vlastnily často vídeňské banky a šlo o to převést je do majetku bank českých. Preiss to samozřejmě udělal tak, že kapitál směřoval z velké většiny do jeho Živnostenské banky. A právě v tuto chvíli se osudy pražského bankéře na chvíli propojily i s naším krajem.

Jak napsal historik Vladimír Kaiser, v případě ústeckého Spolku pro chemickou a hutní výrobu probíhalo převedení firmy do českých rukou obtížně. Většina majitelů akcií sídlila mimo Československo. Hlavní balík akcií držela Bodenkreditanstalt ve Vídni. Až za několik let se podařilo Živnostenské bance získat mezi akcionáři Spolku vedoucí postavení zásluhou promyšleného postupu právě Jaroslava Preisse.

Ten byl v roce 1920 kooptován do správní rady. V roce 1924 už byla Živnostenská banka druhým největším akcionářem, i když Bodenkreditanstalt svou vedoucí pozici stále držela. Postupně však Živnostenská banka zvětšovala počet nabytých akcií, až v roce 1930 získala většinu, a Jaroslav Preiss se stal prezidentem správní rady ústeckého Spolku.

Nebyl to jediný případ. Preiss stál v čele mnoha bank, pojišťoven a velkých továren v celé zemi. Politikové upozorňovali, že není normální, aby bankéř měl měsíčně takový plat, který prostě nejde lidsky spotřebovat - měl to být asi milion korun. Na obranu Preisse lze snad říci jen to, že si ty peníze prostě vydělal.

Jeden z nejbohatších Čechů zemřel nemocný 29. dubna 1946 po několikaměsíčním vyšetřování, zda nějak nepomáhal v letech okupace nacistům. Nepomáhal. Jeho majetek byl po jeho smrti rozkraden. Do Preissovy vily se po letech nastěhoval komunistický ideolog Vasil Biľak.