Příběhy z kalendáře - Ernst Paul
K velkému zástupu severočeských rodáků, na které se kvůli jejich německé národnosti téměř zapomnělo, patří i německý sociálně-demokratický politik a publicista Ernst Paul.
Narodil se 27. dubna 1897 v obci Steinsdorf, tedy v dnešním Kamenci nedaleko Jílového u Děčína. Coby mladík vystřídal práci v zemědělství a textilce, aby se nakonec vyučil sazečem.
Roku 1913 vstoupil do německé Sociální demokracie, a za pár měsíců už jej čekal povolávací rozkaz. Celé čtyři roky první světové války byl na frontě. A přežil.
Jeho meziválečné angažmá je opět spojeno s německým sociálně-demokratickým hnutím v Československu. Byl redaktorem pražského časopisu Sozialdemokrat, byl činný v německém Spolku socialistické mládeže a v letech 1919 až 1926 byl jeho předsedou.
Když se ve druhé polovině třicátých let radikalizovalo české,německy mluvící, pohraničí, vstoupil Ernst Paul do sociálně-demokratické Republikánské obrany - Republikanische Wehr, která slíbila věrnost Masarykovi, Benešovi a Československé republice.
Podobně jako většina jeho kolegů, i on hledal po připojení pohraničí k nacistickému Německu v říjnu 1938 záchranu v útěku do vnitrozemí a, v předtuše dalšího zlého, pryč z republiky. Ještě v roce 1938 proto odešel do Švédska, kde dával dohromady německé sociální demokraty a psal do různých novin a časopisů.
Coby antifašista se nikdy nesmířil s tím, že za nacismus musí zaplatit všichni čeští Němci vysídlením z rodného kraje, a ze švédského exilu všemožně kritizoval počáteční divoké vyhánění Němců z pohraničí i pozdější organizovaný odsun. Zapojil se do pomoci vysídleným Němcům a roku 1948 odešel ze Švédska do německého Esslingenu.
Dál aktivně pracoval v německé Sociální demokracii, dvacet let byl poslancem Spolkového sněmu, jeden čas vedl noviny ve Stuttgartu, psal knížky, byl dokonce členem Komise Organizace spojených národů pro uprchlíky. Z majetku jeho a jeho manželky vznikla nadace, která podporovala výzkum dějin českých, nebo chcete-li sudetských Němců. Rodák z Děčínska Ernst Paul zemřel v červnu 1978 v Esslingenu v Bádensku - Württembersku.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka