Pověst z Litoměřicka: Proč roste na Radobýlu kavyl
Víte, proč na Radobýlu roste kavyl? Jsou to prý vlasy sudiček, které kdysi žily hluboko v hoře a možná tam jsou dodnes.
Ven chodily málo. To když se rozhodly vyzkoušet lidi v okolí, jestli jsou dobří nebo zlí. Kde k nim byli milí, tam se usadilo štěstí, kde je vyhnali, tam přišlo hoře.
Jedna ze sudiček tak přišla ke statku, kde žil bohatý sedlák se svou ženou. Poprosila jen o kousek suchého chleba, ale nedostala nic. Sedlák ji vyhnal a ještě přidal nadávky. Kdyby jen věděl…
Trvalo nějaký čas a sedlákovi se narodil syn. Novorozeně uložili do kolébky a nechali ho hlídat služebnou. Všude byl klid, ani psi neštěkali, a tak usnula.
Jako ve snu pak viděla, když uhodila půlnoc, jak se nad kolébkou naklánějí tři babizny. Vrásčité, vlasy bílé, dlouhé a střapaté.
„Budeš krásný a milý,“ řekla jedna k dítěti. „A chytrý budeš také,“ dodala druhá. Třetí se ale zamračila a dodala: „Ale utoneš ve studni.“
Služebná se probudila až ráno. Nevěděla, jestli to byl sen nebo co že to viděla, přesto sedlákovi i jeho ženě všechno vyprávěla. Sedlák se lekl a nechal studnu zatlouct prkny.
Klučík rostl, dělal rodičům jen radost. Všichni ho chválili, jak je hezký a milý a hlavně chytrý. Sedlák se jen dmul pýchou. Syn ještě ani nedorostl v chasníka a sedlák už vymýšlel, jak dobře jej oženit, aby rozmnožil svoje statky.
A tak se jednou stalo, že se všichni vypravili na pole, jen syn sedláka se opozdil. Chtěl ještě napojit koně. Voda byla vždy připravená, pacholci je nosili od potůčku, který tekl u stodoly. Tentokrát ale bylo naplněných věder málo a sedlákův syn věděl, že na něj čeká na poli. A tak se rozhodl, že nabere vodu ze studně, která stála hned vedle stájí. Vzal krumpáč a šel odtrhnout prkna, kterými byla zakrytá…
Sedlák se ženou i čeledíny se činili na poli a zdálo se jim divné, že se ještě neobjevil syn. Sedláka přepadla divná předtucha a všeho nechal a rozjel se domů. Tam našel rozkrytou studnu, vedle vědro a po synovi se zem slehla. Jen dole na vodě viděl čapku, kterou nosil.
Zoufalý sedlák se rozeběhl k Radobýlu a když se dostal na úpatí, začal volat na sudičky. Nikdo mu neodpověděl. Tak je proklel, aby už nikdy nemohly vyjít z hory ven a někomu zase ublížit.
Sudičky už pak skutečně nikdo nikdy neviděl. Na Radobýlu pak ale začal růst kavyl a lidé si začali povídat, že to jsou vlasy sudiček, které jsou uvězněné někde dole pod kopcem. A to tak dlouho, že jejich vlasy dorostly až nad zem.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
