Pověst druhá z Tolštejna: Pokud jste muž, který nezhřešil, můžete osvobodit bílou paní

Bílá paní je duchem dívky Hildy nebo podle další verze pověsti Svanhildy, kterou si bohatý pán hradu vzal jen kvůli penězům. Naplnil o svatební noci manželské povinnosti a dál si dívky nevšímal.

Jenže ta byla zamilovaná do chudého rytíře. A tak když o ni neměl její manžel zájem, dál se stýkala se svým milým. Možná by to dělala i tak, ale třeba opatrněji. V tomto případě na milostné pletky své choti hradní pán rychle přišel.

„Nechám ho popravit a hlavu jí přinesu,“ nechal se slyšet pán hradu, protože i když neměl o svou ženu zájem, nevěra byla v té době velkým ponížením.

Logo|foto:Český rozhlas

Hilda byla vyděšená a nevěděla, jak svého rytíře zachránit. Pak dostala nápad. Když podávala večer svému muži pohár s vínem, nasypala do něj jed. Ten ale podle podivné chuti pochopil, co se stalo, a přinutil dívku, aby zbytek vína dopila. A zároveň ji proklel:

„Otrávila jsi mne, a proto nenalezneš v hrobě klid. Budeš bloudit po hradbách,“ pronesl, než zemřel. A ještě stihl dodat, že ji může vysvobodit jen mládenec, který ještě nepoznal ženu, i když vyrostl mezi neřestí, a musí žít i mezi divou zvěří.

Od té doby se zjevuje na hradbách Tolštejna bílá paní, i když z kdysi hrdého sídla zbyla už jen ruina. A černý pes? To je prý duše otráveného manžela, který bílou paní občas hlídá a dohlíží také na to, aby nikdo neodnesl poklady, které na hradě zakopal. Ale to už je jiná pověst…

Logo|foto:Český rozhlas