Podivuhodné kuličky

7. únor 2004
Nejstarší obří černá díra může astronomům pomoct pochopit temné období vesmíru

Jsou buď šárecké a nebo rokycanské a obsahují zkameněliny trilobitů i jiných tvorů z pravěkých moří.

Hlavní sezóna šáreckých a nebo rokycanských kuliček začínala na podzim. Bylo zoráno a na povrch se tak dostaly stovky těchto tvrdých křemičitých pecek. Hledači systematicky pročvachtávali vlhkou oranici a kuličky sbíraly; měřily obvykle 3-10 centimetrů. Na balvanech u pole a nebo meznících u cest je potom opatrně rozbíjeli. Když měli štěstí, našli v kuličce zkamenělinu trilobita a nebo některého z dalších obyvatel mělkých moří středního ordoviku, druhého z útvarů starších prvohor.
Od dob, kdy se tato moře u nás rozlévala uplynulo zhruba 465 milionů let. Byla to moře chladná a mělká, s četnými příbřežními mělčinami a lagunami, které pokrývaly husté porosty řas. Proudění vody bylo nedostatečné a v mírně hlubších oblastech se na dně ukládalo jílovité bahno. Ačkoliv voda nebyla místy právě bohatá na kyslík, života v ní bylo dost. Takový život produkuje pochopitelně organické zbytky. Ty padaly na dno, do bahna, a tam se kolem nich začaly srážet karbonáty - uhličitany; tím byl dán základ ke vzniku většiny konkrecí, více či méně kulovitých útvarů, šáreckých kuliček. Zatímco okolní bahno se v průběhu věků proměnilo v měkkou jílovitou břidlici, konkrece prokřemeněly a tím ztvrdly. Když se působením geologických procesů staroprvohorní břidlice dostaly na povrch, zvětraly, byly rozplaveny a na hlinitém podkladu zůstaly jen tvrdé šárecké kuličky. Šárecké souvrství se do dnešních dnů dochovalo v úzkém, deset až dvacet kilometrů širokém pruhu mezi Úvaly a Plzní. Kuličky se přitom nejhojněji nacházely v Praze-Vokovicích, kolem Šáreckého údolí a na Rokycansku - odtud jejich název.
Na první zprávu, kterou o zkamenělinách z kuliček podal roku 1786 vrchní lesnický komisař zbirožského panství Johann Jirásek, se brzy zapomnělo. A tak je za jejich "objevitele" považován až učitel technologie na rokycanské reálce Antonín Katzer. Ten v roce 1855 upozornil odborníky na velké naleziště křemenných konkrecí se zkamenělinami na polích mezi Rokycany a Osekem. Ne každá kulička samozřejmě zkamenělinu obsahuje, jak se v roce 1864 přesvědčil i známý badatel Antonín Frič; jeho nálezy však i přesto byly neobyčejně bohaté. Frič tehdy od nálezců koupil 5000 kuliček a po roztlučení v nich našel zkameněliny 578 trilobitů - pouze 28 jich však bylo kompletních.
V druhé půli 19. století se šárecké či rokycanské kuličky daly na polích sbírat doslova jako brambory a nálezy z nich dnes vlastní snad každé muzeum s paleontologickými sbírkami - včetně řady velkých zahraničních institucí. 150 let po Katzerovi je však už takříkajíc "vysbíráno". Nad Šáreckým údolím stojí v místech bývalých polí sídliště a ani u Rokycan to není, co bývalo.
Sbírky naštěstí zůstaly.

Frederik Velinský

PRAMEN:
TUREK, Vojtěch - HORNÝ, Radvan - PROKOP, Rudolf: Ztracená moře uprostřed Evropy. Academia, Praha 2003, str. 44-51.

Pravidelná rubrika Napínavé bádání se vysílá v rámci každého druhého Planetária v měsíci.
Starší texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.