PLANETÁRIUM

16. listopad 2003

MAGAZÍN ZE SVĚTA VĚDY A FANTAZIE. Ve zvukové podobě můžete Planetárium slyšet vždy v neděli, krátce po 9. hodině dopolední na frekvencích Českého rozhlasu SEVER (v repríze pak tamtéž hodinu po nedělní půlnoci). Planetárium vysílá také Český rozhlas Regina a středočeský Region - každé úterý večer, po 20. hodině. Kromě posluchačů z obou severočeských krajů tak oslovujeme i Prahu, Středočeský a Pardubický kraj a také Vysočinu. Pořad připravují a uvádějí Frederik Velinský a Miroslav Zimmer. Rubriky a rozhovory z rozhlasového Planetária a k tomu vždy i něco navíc najdete pravidelně v psané podobě i na těchto stránkách. Vaše reakce, názory a připomínky nám můžete psát na adresu planetarium@ul.rozhlas.cz. Veškeré příspěvky lze přebírat jen se svolením autora a uvedením patřičné citace.

Planetárium

Soutěž - Tipy a pozvánky - Příští Planetária - Archiv

AKTUALITY

Na obsahu a úpravě stránek se průběžně pracuje.
Starší příspěvky hledejte v archivu.

Příliš neklidné Slunce
(Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie - Planetárium 16./18.11.2003) Mýtem (i když samozřejmě jen laickým) je, že Slunce je tělesem vcelku klidným. Minulé týdny ale přesvědčily i laickou veřejnost, že tomu tak rozhodně není. Slunce je opravdu bouřící žhavou koulí. Důkazy, které nám o tom podalo, jsme viděli na vlastní oči. Večerní a noční obloha s úchvatnou polární září, pouhým okem pozorovatelné skvrny na slunečním povrchu, ale i výpadky radiového spojení - to vše způsobily mohutné výbuchy ve sluneční atmosféře.

Země, kterou stále někdo hledá
(Napínavé bádání - Planetárium 9./11.11.2003) Tou zemí je bájná Atlantis; ostrov za Héráklovými sloupy, který popsal řecký filozof Platón někdy v 5. nebo 4. století před Kristem. Atlantis prý byla skutečným ideálním státem - zemí mocnou, úrodnou, bohatou a neobyčejně kulturně vyspělou. Stihl jí však krutý osud. Nějakých devět a půl tisíce let před Kristem byla prý zničena přírodní katastrofou. Ve fyzickou existenci Platónovy Atlantidy i dnes mnozí věří a proto ji hledají. Dvě expedice se chystají právě v těchto dnech.

Procházka oblohou
Hvězdokupa
(Planetárium 2./4.11.2003) Na úkazy je letos listopadová obloha chudá. Dominantním jevem bude úplné zatmění Měsíce, které nastane 9. listopadu. V celém svém průběhu bude viditelné i u nás. Jev začíná ve 2 hodiny a 7 minut SEČ a končí o půl třetí ráno. Maximální fáze zatmění nastává ve 2 hodiny a 18 minut. A co ještě nabídne obloha v listopadu?

Lemberk a Jablonné: V kraji svaté Zdislavy
(Kratochvilná vyprávění o tajemných místech - Planetárium 26./28.10.2003) Dříve hrad a nyní zámek Lemberk u Jablonného v Podještědí byl založen v první půli 13. století na pískovcové skále zvané Krutina Markvarticem Havlem. Byl to významný šlechtic, ale známější je dnes přeci jen jeho manželka Zdislava. V okolí zámku je také řada míst se zvláštní či pohnutou historií a někdy i přítomností.

ZÁHADNÁ STAVBA Z HOROMĚŘIC
Archeologové v Horoměřicích
(Planetárium 19./21.10.2003) To, co se našlo při záchranném archeologickém výzkumu v Horoměřicích u Prahy docela jistě překonalo i ta nejbujnější očekávání archeologů. Na nevysoké terénní vyvýšenině kousek za obcí odkryli mimo jiné i obdélníkové základy pravěké stavby, jejíž účel je prozatím záhadou. Našlo se tu však i ledacos jiného. A některé z těch dalších nálezů jsou pro archeology možná ještě významnější. Hovoří o tom Jaromír Beneš.

Kráter Leona Stuarta
(Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie - Planetárium 19./21.10.2003) 15. listopadu 1953, v časných ranních hodinách snímkoval amatérský astronom Leon Stuart Měsíc, když tu v okuláru dalekohledu a později i na fotografii ke svému překvapení zaznamenal jakýsi záblesk. Domníval se, že šlo o důsledek dopadu cizího tělesa na měsíční povrch. Stuart byl jediný na světě, komu se senzační událost podařilo zachytit. A možná proto se setkal s odmítavou reakcí odborníků.

Ostrov Mayda
(Napínavé bádání - Planetárium 12./14.10.2003) Záhadný ostrov Mayda v Atlantském oceánu se poprvé objevuje na mapě bratří Piziganiů v roce 1367, naposledy ho můžete vidět na mapě Randa McNallyho z roku 1906. Nejprve nesl jméno Brazir, pak Mam nebo Man, Bentusla či Asmaidas. Jak víme, že jde stále o jeden a tentýž ostrov, notabene právě o budoucí Maydu, zeptáte se možná... Může za to jeho specifický tvar.

KLÍŠTĚ - NENÁPADNÝ NEPŘÍTEL
Samice klíštěte
(Planetárium 31.8./2.9. a 7./9.9.2003) Klíště je nenápadný nepřítel, který na vás může číhat takřka kdekoliv; třeba i u vašeho domu. Setkání člověka s klíštětem může přitom mít fatální následky v podobě nějaké nepříjemné zdravotní komplikace. S klíšťaty je to však stejné jako s každým jiným potenciálním nebezpečím. Pokud je budeme dobře znát, budeme se před nimi umět účinně bránit. I o tom je náš rozhovor s Milanem Danielem.

Zvíkov: O Římanech na Otavě
(Kratochvilná vyprávění o tajemných místech - Planetárium 21./23.9.2003) Hrad Zvíkov proslul především svým raráškem a také Hlízovou věží, které se říkalo též Markomanka. Ta bývala považována za starší, než ve skutečnosti je a pozornost romantických návštěvníků hradu poutala především tajemnými značkami, jimiž je pokryté její zdivo.

TOUHA PO TMAVÉM NEBI
Pozorování slunce
(Planetárium 14./16.9.2003) Noční obloha nám tu a tam připraví opravdu zajímavé představení. Letos v létě jsme si mohli například mimořádně zblízka prohlédnout planetu Mars. V letech minulých to byly třeba i komety - Hale-Bopp a obzvláště pěkná kometa Hyakutake. Právě z této komety však mohl mít opravdový požitek jen ten pozorovatel, který opustil město a vydal se do přírody. Na vině bylo světelné znečištění...

Astronom i matematik Cassini
(Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie - Planetárium 14./16.9.2003) 14. září 1712, tedy před 291 lety zemřel matematik Giovanni Domenico Cassini. Ti, kdo se alespoň trochu zabývají astronomií, určitě vědí, za co astronomie Cassinimu vděčí. A tak se sluší jeho osobnost v naší rubrice připomenout...

Špatné zprávy o lyrorožci
(Napínavé bádání - Planetárium 7./9.9.2003) Tajemný kopytník lyrorožec byl vědecky popsán v roce 1994, a to podle zvláštních zatočených rohů, zakoupených na tržištích ve Vietnamu a Kambodži. Nic jiného vědci v rukou neměli a dodnes nemají. Protože zoologové by nové zvíře rádi zařadili do systému, přistoupili k jediné zbývající možnosti - ke zkoumání DNA, získané z rohů a k jejímu srovnání s DNA jiných kopytníků. Výsledky byly překvapivé.

KAMENNÝ KRUH Z CEHNIC - OPRAVDU PRVNÍ DATOVANÝ ČESKÝ MEGALIT?
(Planetárium 24./26.8.2003) Už je to dost dlouho, kdy mezi našimi archeology převládl názor, že u nás v České republice nemáme žádné pravé megality... U žádného z kamenů, podezřelých z megalitického původu se totiž nenašlo naprosto nic datovatelného; nic, co by potvrdilo jejich pravěký původ. A v této atmosféře zdánlivé jistoty přichází nečekaný objev strakonických archeologů z letošního léta...

Plešivec: V revíru dobrého ducha Fabiana
(Kratochvilná vyprávění o tajemných místech - Planetárium 24./26.8.2003) Asi neznámějším brdským vrchem je Plešivec; mohutná zalesněná hora, vybíhající k severu z brdských Hřebenů. Lidé se o Plešivec zajímali už v dávných dobách a hora měla nepochybně nějaký kultovní význam. Soudíme tak z toho, že se na jejích svazích a úpatí našlo celých devět bronzových pokladů. Nejspíš to byly oběti - ale komu byly určeny, to už dnes těžko rozsoudíme.

NA VÝLETĚ S ASTROBUSEM
Pozorování slunce
(Planetárium 17./19.8.2003) V sobotu 9. srpna jsme si udělali příjemný výlet do Kunratic u Cvikova na Českolipsku, do tamního Dětského křesťanského tábora. Na konci žhavého odpoledne tam totiž dorazil astrobus. Přijeli s ním tři pánové ze Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně. Nebyla to žádná jednorázová akce. Hvězdáři z Petřína takhle o letních prázdninách objíždějí dětské tábory už řadu let.

Exoplaneta nebo "exokometa"?
(Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie - Planetárium 17./19.8.2003) Exoplanety jsou tělesa, nacházející se mimo naši sluneční soustavu; obíhají kolem cizích hvězd. Mají atmosféru a planetám v naší soustavě se podobají. Jejich počet se díky soustředěnému zájmu astronomů nedávno přehoupl přes stovku a dá se čekat, že s nástupem družicové astronomie bude objevů přibývat. Jedna z exoplanet se těší zvýšené pozornosti vědců už od chvíle, kdy ji poprvé spatřili - nazvali ji HD 209458b.

Yardy, sáhy, stavitelé
(Napínavé bádání - Planetárium 10./12.8.2003) Jak a čím měřili pravěcí stavitelé, když budovali své domy a nebo kamenné svatyně? Jejich konstrukce prozrazuje, že nějakou míru používat museli. Ale jaká byla? Prvním, kdo se pokusil tuto záhadu objasnit, byl v 50. letech minulého století oxfordský profesor Alexandr Thom. Proměřil velké množství megalitických staveb a došel k závěru, že jejich stavitelé používali obecně závaznou jednotnou délkovou míru. Pojmenoval ji megalitický yard.

Z "KUCHYNĚ" MUZEJNÍHO PREPARÁTORA
Preparovaný divočák
(Planetárium 10./12.8.2003) Nedílnou součástí všech muzejních sbírek jsou nejrůznější preparáty živočichů. Neznalí laici je obvykle šmahem označují za "vycpaná zvířata". V některých případech pravdu mají, v jiných nikoliv. Záleží to na zvířeti a také na preparátorovi... V preparátorské dílně v suterénu mosteckého muzea stojí čerstvě preparovaný mohutný divočák. Čím si právě tohle divoké prase zasloužilo být preparováno a stát se ozdobou muzejních sbírek?
MÁME SE I U NÁS BÁT ZEMĚTŘESENÍ?
Trosky domů po zemětřesení
(Planetárium 3./5.8.2003) Rok co rok dojde na světě ke stovkám zemětřesení. Některá jsou tak nepatrná, že je odhalí jen přístroje; jiná mají totální a devastující následky. Třeba jste si i vy někdy říkali, může-li k něčemu podobnému dojít také u nás... Odpověď jsme před časem hledali v Geofyzikálním ústavu Akademie věd České republiky.
JULIUS PAYER - POLÁRNÍK Z TEPLIC
Nikdy zpět!
(Planetárium 3./5.8.2003) Právě před 130 lety objevila rakousko-uherská polární expedice na východ od Špicberk do té doby neznámé souostroví - Zemi Františka Josefa. Členy expedice bylo i několik Čechů; vedením byli pověřeni německý polárník Weyprecht a také rakouský důstojník, polárník a úspěšný horolezec Julius Payer - rodák ze severočeských Teplic.
Rakovník: Docela malá Kamenná panna
Kamenná panna
(Kratochvilná vyprávění o tajemných místech - Planetárium 22./24.6.2003) První zpráva o otlučeném pískovcovém kameni s obrysy lidské postavy, vysokém zhruba metr, pochází z roku 1888. Část badatelů považovala v průběhu let kámen za menhir, tedy památku, vztyčenou zde v pravěku. Jiní zase říkali, že jde o smírčí či pamětní kříž se zvětralými a odpadlými rameny. Kámen podle nich přišel ke svému jménu díky tomu, že po ztrátě ramen připomíná trochu lidskou postavu. Chce to však notnou dávku fantazie...

Hostišovice: Tajemná krypta
(Kratochvilná vyprávění o tajemných místech - Planetárium 27./29.7.2003) Právě před deseti lety byl v lese nedaleko jihočeských Hostišovic poblíž Blatné na Strakonicku objeven zajímavý kamenný objekt. Objevitele z řad milovníků záhad stavba doslova nadchla - připomněla jim západoevropské dolmeny. O účelu stavby vzniklo hned několik teorií. Ta o megalitickém (a tedy pravěkém) původu objektu však byla nejlákavější.

Zaprášený vesmír
(Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie - Planetárium 20./22.7.2003) Za dráhou Pluta, nejvzdálenější planety naší sluneční soustavy se nachází spousta nejrůznějších částic meziplanetární hmoty, mezi něž počítáme i planetky. Je jich tu vůbec nejvíc v naší soustavě. Planetky se v tomto prostoru miliardy let mezi sebou srážely, vzájemně otloukaly a omílaly, až vzniklo velké množství prachu. Ten zvolna putuje sluneční soustavou směrem ke Slunci. A není ho málo...

MĚSÍC VERSUS SLUNCE
(Planetárium 29.6./1.7.2003) Vítězný příspěvek Jiřího Bruthanse z Lovčic u Čáslavi, zaslaný do soutěže o nejzajímavější zpracování zážitku z pozorování některého z květnových astronomických úkazů... Slunce za chvilku vykouklo celé do kraje s Měsícem ve cloně. Zatím pořád neberu kuklu oproti Honzovi. Nádherné, úchvatné, čarovné? Ještě rychleji postoupilo výš. Oba už s kuklami pozorujeme tu nezachytitelnou scenérii, uchváceni výjimečností dané situace. Měsíc pomaličku, avšak zcela jistě přecházel na druhou stanu Slunce.

K severnímu pólu
(Napínavé bádání - Planetárium 8./10.6.2003) Že cesta k severnímu pólu není žádná legrace, prokázal nedávný případ britského dobrodruha Pena Hadowa, který jako první člověk v historii došel k pólu sám, bez cizí pomoci. Na nejsevernějším bodě planety pak musel strávit osm dní takřka bez jídla, než se zlepšilo počasí a umožnilo přílet záchranného letadla... Historie dobývání severního pólu je plná podstatně tragičtějších historií. Dokonce se ani neví, kdo byl na severním pólu první.

LAKOVÉ OBTISKY SEDIMENTŮ
Lakový obtisk
(Planetárium 25./27.5.2003) Neobvyklé spojení náhody, vědy a umění - to jsou lakové obtisky sedimentů; zvláštní artefakty v podobě závěsných obrazů, uchovávajících neopakovatelný záznam půdního profilu. Jde o průřez vrstvami usazených hornin, sedimentů, a v podstatě tedy i o jakýsi průřez minulostí místa. Lakovými obtisky sedimentů se u nás zabývá geolog Ivan Doležal...

Kutná Hora: Rudé srdce sv. Jana Nepomuckého
(Kratochvilná vyprávění o tajemných místech - Planetárium 25./27.5.2003) Kutná Hora je město spojené s alchymií a dnes si tam můžete prohlédnout dokonce i nedávno otevřené Muzeum alchymie ve starém Sankturinovském domě. Už tam může být vaše touha po tajemství naplněna měrou vrchovatou. Pokud budou tajemství, umístěná zde vesměs ve vkusných vitrínách pro váš vkus příliš statická, můžete se vydat za kutnohorskými strašidly. Jenže jak to je se strašidly, dobře víte - bylo-nebylo.

Jak ondatry díky hraběcí milosti dobyly Evropu
(Napínavé bádání - Planetárium 11./13.5.2003) Možná o tom ani netušíte, ale ještě před sto lety byste v zemích českých nenarazili ani na jedinou ondatru. A nejen v zemích českých - ani jinde v Evropě ondatry nežily. A přitom je dnes ondatra pižmová v naší přírodě více než běžná. A bylo dokonce hůř. Byly časy, kdy zejména naši rybáři a rybníkáři vedli s ondatrami neúprosný vyhlazovací boj.

Klobuky: Kamenný muž
Zkamenělý pastýř u Klobuk
(Kratochvilná vyprávění o tajemných místech - Planetárium 27./29.4.2003) Pojedete-li někdy ze Slaného do Loun, odbočte v Třebízi směrem na Klobuky. Projeďte obcí a při stoupání na Telce letmo upřete svůj pohled doprava, na horizont. Stojí tam naprosto nepřehlédnutelný, tři a půl metru vysoký pískovcový kámen. Říká se mu Zkamenělý pastýř, případně Kamenný muž a dost možná je to jeden z mála opravdových českých megalitů. Vypráví se o něm roztodivné věci...
JAK SE PTÁCI NAUČILI LÉTAT
Microraptor gui
(Planetárium 27./29.4.2003) Vzduchu dnes vedle hmyzu kralují především ptáci. Byly však časy, kdy se předkové dnešních ptáků teprve létat učili. Jak a kdy se vznesli do vzduchu ti první? To je otázka, která vrtá hlavou nejednomu paleontologovi. Vyvětlují to dvě teorie - kurzoriální a arboreální. Až do letošního roku se zdálo, že navrch má ta první - než čínští paleontologové vykopali svého Microraptora gui. Podrobnosti má Jaroslav Mareš.

Co se nachází v nitru Marsu?
(Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie - Planetárium 20./22.4.2003) O nitru Marsu se toho stále mnoho neví. Astronomy zajímal dosud především povrch rudé planety, její atmosféra a po objevu sond Mariner i obrovské sopečné vulkány. Od sopek vedl zájem i do nitra planety. A to i přesto, že se prokázalo, že vulkány jsou už dávno nečinné. Co se tedy skrývá v nitru Marsu?

LAPIS QUI DICITUR KRÁLÓV STOL - KÁMEN, JENŽ NAZÝVAJÍ KRÁLŮV STŮL
(Planetárium 20./22.4.2003) Významným bodem v krajině byl už ve 13. století. Povídá se o něm ledacos a mnohdy jsou to věci opravdu poněkud fantastické. Tomu kameni nezanedbatelné velikosti se říká Králův stůl. V historii se o něj zajímal z nejrůznějších důvodů kdekdo - královští úředníci, cestáři, hledači pokladů i megalitů, příznivci Keltů, archeologové, vlastivědci a historici laičtí i profesionální...

Aviatik Richard Pearse
(Napínavé bádání - Planetárium 13./15.4.2003) Novozélandští historici tvrdí, že mechanik Richard Pearse létal na svém stroji těžším vzduchu dřív než bratři Wrightové - možná už v roce 1902, ale zcela jistě prý poslední březnový den roku 1903. Proč se o tom až dosud nevědělo?

NESSIE SLAVÍ NAROZENINY
Nessie
(Planetárium 13./15.4.2003) Záhadných tvorů jsou prý na světě desítky, možná i stovky. Dva z nich ale všechny ostatní svou slávou zastiňují. Sněžný muž - a lochneská nestvůra. Letos v dubnu má právě Nessie cosi jako sedmdesáté narozeniny. 14.4.1933 totiž došlo k prvnímu široce publikovanému pozorování neznámého tvora ve skotském jezeře Ness. Bylo to pozorování skutečně první? Odpovídá Jaroslav Mareš.
DOHLÉDNEME JEDNOU AŽ K VELKÉMU TŘESKU?
Vesmír podle sondy WMAP
(Planetárium 13./15.4.2003) Počátkem letošního roku byl tisk plný pohledů do vzdáleného vesmíru. Nedíval se jen Hubbleův teleskop. Kupříkladu sonda WMAP nám zprostředkovala pohled na vesmír, starý necelých čtyři sta tisíc let. I vy jste možná dumali nad tím, jak je vůbec možné pohlédnout do tak vzdálené minulosti - a co to tam vlastně vidíme. To vám prozradí Jiří Grygar.
SAFÍRY PRAVÉ A NEPRAVÉ
Safír
(Planetárium 6.4.2003) Safíry se lidé zdobí už tisíce let. Jejich barevná chladná krása přitahuje a vábí, a tak je historie těchto drahých kamenů zároveň i historií klamu a šalby. Kde se safíry těžily a těží a jak je to s jejich výskytem v Čechách? Jaké slavné klenoty zdobí? Výzkumem drahých kamenů se zabývá věda, zvaná gemologie. Na naše otázky proto odpoví gemolog Jaroslav Hyršl.

PLANETÁRIUM NOVĚ!
(30.3.2003) Od dubna si náš pořad mohou poslechnout nejen posluchači na severu Čech, ale i příznivci vědy a fantazie z Prahy, středních Čech, Pardubicka a také z Vysočiny. Počínaje 1. dubnem 2003 totiž Planetárium vysílá i Český rozhlas Regina, respektive Region, a to vždy v úterý, po dvacáté hodině.

ZAJÍMAVOSTI V SÍTI: Archeologie česky
(Planetárium 30.3.2003) Jste-li opravdovými příznivci archeologie, možné byste si rádi tu a tam zasurfovali v síti sítí a dozvěděli se, co je nového v tomto vědeckém oboru na našem domácím písečku. V takovém případě budete možná zklamáni. Takové komplexní webové stránky, po jakých toužíte, nejspíš nenajdete.

PŘÍBRAMSKÝ METEORIT
(Planetárium 30.3.2003) Před čtyřiačtyřiceti lety, 7. dubna 1959, se astronomům z Ondřejova podařilo vyfotografovat dráhu letu objektu, jehož úlomky byly později nalezeny u Příbrami. Dodnes je to jeden z největších světových úspěchů naší astronomie. Víc nám o tom řekne astronom Zdeněk Ceplecha

ČESKÝ SVĚTEC SV. PROKOP
(Planetárium 30.3.2003) Sv.Prokop byl jedinečnou osobností našich dějin. Co o něm však víme jistého a co je jen legenda? V úterý 25. března uplynulo právě 950 let od jeho smrti na Sázavě a v příštím roce uplyne dokonce 800 let od jeho svatořečení. O jednom z českých zemských patronů vypráví litoměřický historik, archivář tamního biskupství Jaroslav Macek.

KRATOCHVILNÁ VYPRÁVĚNÍ O TAJEMNÝCH MÍSTECH: U Svatého Kamene
(Planetárium 23.3.2003) Samota U Svatého Kamene, tvořená jen několika domy se nachází na Českokrumlovsku, nedaleko hranic s Rakouskem. Je to významné poutní místo - a i v dnešních dnech se tam uctívají kameny, na kterých se podle legendy někdy kolem roku 1500 zjevila "v nebeském lesku" Panna Maria.

PŘEPÓLUJE SE NAŠE PLANETA?
(Planetárium 28.4.2002 a 23.3.2003) Magnetické póly Země se nekryjí s geografickými a navíc stále mění místo - to je známá věc. V geologické minulosti naší planety dokázaly magnetické póly předvádět ještě daleko divočejší tanec. A co víc: dokázaly se i přepólovat. Někdy v budoucnu nás to čeká znovu, říká Pavel Hejda. Máme se bát?

ASTRONOM TYCHO BRAHE
(Planetárium 25.11.2001 a 23.3.2003) Byl to právě dánský astronom Tycho Brahe, který zcela změnil podobu a metody astronomických pozorování. Krátký pobyt v Čechách byl pro něj osudový. Setkal se tu s Johannesem Keplerem a našla si ho tu i smrt. O Tychonu Brahem hovoří astronom Pavel Najser.

MÝTY, OMYLY, AKTUALITY ASTRONOMIE: Slunce
(Planetárium 16.3.2003) Pozorovatelé se kdysi domnívali, že Slunce je jakousi koulí z čistého ohně a světla. Ovšem jen do té doby, než pomocí dalekohledu uviděli na jeho povrchu tmavé skvrny. O těch si zpočátku mysleli, že jde o strusku, plovoucí na roztavené hladině...

PRAVĚKÉ LOMY NA ZELENOU BŘIDLICI NALEZENY
(Planetárium 16.3.2003) Poblíž Jablonce nad Nisou, mezi Maršovickým vrchem a Velkými Hamry, existovala v neolitu velká těžební oblast, která zásobovala zelenými břidlicemi nejen všechny slavné české neolitické lokality, ale zřejmě i území Moravy, dolního Rakouska a Německa. Hovoříme o tom s Antonínem Přichystalem.

BOHOVÉ, HROBY A UČITELÉ - NOVÁ KNIHA KARLA SKLENÁŘE
(Planetárium 16.3.2003) Učiteli jsou míněni čeští spisovatelé. Hlavním tématem knihy jsou jejich pokusy o zobrazení českého pravěku v beletrii. Tomuto tématu se u nás dosud nikdo komplexně nevěnoval a nová publikace z pera známého popularizátora archeologie tak přináší zajímavé a někdy i zábavné informace.

EXKLUZIVNÍ AKTUALITA: Novinky z oázy Bahríja. Čeští egyptologové na výzkumu v egyptské Západní poušti
(9.3.2003) Miroslav Bárta a Vladimír Brůna se hlásí s průběžnou aktuální informací z výzkumů, doprovázenou fotografiemi!

NAPÍNAVÉ BÁDÁNÍ: Záhadný Doughertyho ostrov
(Planetárium 9.3.2003) Na Doughertyho ostrov nevede jednoduchá cesta. Není totiž k nalezení a není také příliš jasné, co se s ním vlastně stalo. Jeho poloha je přitom dobře známá... Měl by ležet v nejjižnějším Tichém oceánu, nějakých 1500 kilometrů severně od ledového pobřeží Antarktidy, kde Amundsenovo moře omývá Getzův šelfový led. Ale neleží.

ČTVRTSTOLETÍ PO LETU VLADIMÍRA REMKA
(Planetárium 9.3.2003) 2. března 2003 uplynulo rovné čtvrtstoletí ode dne, kdy se do vesmíru vydal první Čech, Vladimír Remek. Ať už se dnes o jeho cestě říká a píše cokoliv, neoddiskutovatelným faktem zůstává, že tehdejší Československo bylo teprve třetí zemí na světě, jejíž občan se mohl podívat na planetu Zemi z kosmického prostoru. A rozhodně nebyl jen nějakým kosmickým turistou...

Jak funguje NEAT (Planetárium 9.3.2003) Jak pracuje vyhledávací systém, který objevil stovky nových komet a asteroidů? Vysvětlení Kamila Hornocha obsahuje už publikovaný článek KUDO-FUJIKAWA A NEAT - KOMETY TĚCHTO DNÍ.

OBRAZY HISTORICKÉ KRAJINY
Třeboň na mapě II. vojenského mapování
(Planetárium 9.3.2003) Co víme o tom, jak vypadala česká krajina na přelomu 18. a 19. století, v době těsně předcházející průmyslové revoluci a nebo v jejich počátcích? Jsme o tom kupodivu zpraveni dost podrobně - vedle obrazů, kreseb či grafik našich umělců i díky vojenským kartografům. Obraz historické krajiny nám zachovaly mapy I. a II. vojenského mapování. Tento obraz v sobě nese informace, které zajímají vědce mnoha oborů.
PRAVĚKÉ PÍSMO NA ŽATECKU - VÝROČÍ JEDNOHO PODVODU
Pravěké písmo z Cárky
(Planetárium 2.3.2003) Znali pravěcí lidé písmo? Tato otázka vzrušovala odbornou i laickou veřejnost od počátků archeologické vědy až skoro do půlky 20. století. Jak by to bylo pěkné, najít a rozluštit nějaký nápis z temného dávnověku, ze kterého nám jinak zbyly jen němé předměty a kostry. Z těch se nedal vyčíst žádný příběh; zbyly jen konstrukce a dohady. Debata o pravěkém písmu propukala, utichala a znovu se vracela v jakýchsi vlnách; tak, jak vycházely na světlo světa další podivuhodné nálezy.
PAVEL PAVEL OPĚT NA VELIKONOČNÍM OSTROVĚ
Jedna ze soch Velikonočního ostrova
(Planetárium 2.3.2003) Strakonický inženýr a specialista na přepravu břemen Pavel Pavel nedávno po letech znovu navštívil Velikonoční ostrov. Byla to už třetí jeho návštěva na této výspě civilizace, ztracené ve vlnách Tichého oceánu. Při té první, v roce 1986, předvedl Thoru Heyerdahlovi i ostrovanům, jak mohli jejich předkové po ostrově transportovat zdejší obří sochy moai. Co ho vedlo k té letošní návštěvě?

AKTUALITA: Pioneer-10 se navždy rozloučil se Zemí
(26. února 2003) Americká kosmická sonda Pioneer-10 vyslala na Zemi svůj poslední signál 22. ledna letošního roku. V noci z 25. na 26. února to oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Sonda se v současnosti nachází ve vzdálenosti 12,23 miliardy kilometrů od Země, což je dvaaosmdesátkrát dál, než je vzdálenost Země od Slunce. Ještě žádný lidský výtvor se nedostal tak daleko. Sonda, která je vybavena i zlatou destičkou s poselstvím mimozemským civilizacím se na svou pouť vydala 2. března 1972 z floridského mysu Canaveral. Jako první pronikla pásem asteroidů mezi Marsem a Jupiterem a v prosinci 1973 z oběžné dráhy kolem Jupitera potvrdila, že tato planeta je složena z plynů a tekutiny. V dalších letech přinesla i mnoho dalších vědeckých poznatků. (ČTK/ Planetárium)

KRATOCHVILNÁ VYPRÁVĚNÍ O TAJEMNÝCH MÍSTECH: Jizerské hory a Pohanské kameny
(Planetárium 23.2.2003) Skupina rulových balvanů Pohanské kameny se nachází nad údolím říčky Smědé a je opředená četnými pověstmi. Na nejvyšším ze zdejších kamenů se totiž nacházejí "obětní mísy", velké mísovité až kotlovité prohlubně. Podle německého badatele Preuskera se prý na Pohanských kamenech kdysi konávaly starogermánské slavnosti slunovratu.

DENDROCHRONOLOGIE - CO SKRÝVAJÍ LETOKRUHY
(Planetárium 23.2.2003) Minulost člověka může být zachycena třeba v kronikách, minulost stromů v jejich letokruzích. Zkoumáním letokruhů se zabývá dendrochronologie. Badatelé v tomto oboru jsou opravdovými cestovateli v čase. Jejich cesta je plná úskalí a napětí - je dobrodružná, ale málokdo o ní něco ví. A přitom tento obor bádání nabízí něco takřka neuvěřitelného. Kus dřeva z krovu historické stavby umožňuje takřka na rok přesně určit, kdy byla postavena. Odborníků, kteří se u nás dendrochronologii soustavně věnují není mnoho. Jedním z nich je Josef Kyncl.

EXPEDICE BAHRÍJA
(Planetárium 23.2.2003) Naši egyptologové se chystají na novou cestu do Egypta. Tentokrát ne do tradičního Abúsíru, ale do oázy Bahríja v Západní poušti. Ta leží úplně mimo území české koncese. Jak se to stalo, že jedou právě tam? To vám prozradí Miroslav Bárta z Českého egyptologického ústavu.

MÝTY, OMYLY, AKTUALITY ASTRONOMIE: Asteroid 2002 AA29
(Planetárium 16.2.2003) Možná si vzpomenete, že jsme se loni v přehledu novinek ze světa vědy zmiňovali o několika planetkách, které se přiblížily - vzato z astronomického hlediska - doslova na dosah ruky k naší Zemi. Připomenu, že to byla např. planetka s označením 3753 známá spíše pod názvem Cruithne. Nebo třeba 1950 LK... Astronomy však jaksi dodatečně nejvíc zaujal asteroid s označením 2002 AA29.

TAJEMSTVÍ KRUMLOVSKÉHO LESA
(Planetárium 16.2.2003) O tom, že se v době kamenné hojně vyráběly a používaly kamenné nástroje, ví každý. Kámen později vystřídaly kovy, ale kamenné nástroje se místy vyráběly dál. A ve velké míře. Dělo se tak například v oblasti tzv. Krumlovského lesa, na půli cesty mezi Brnem a Znojmem. Dodnes tu všude leží statisíce kamenných úštěpků i hotových nástrojů, které se tu sice vyráběly, ale my nevíme proč. Jejich výrobci je totiž k ničemu nepoužívali. Hovoří o tom Antonín Přichystal.

KOSMICKÉ KARAMBOLY (S DOBRÝM KONCEM)
Sojuz-Apollo
(Planetárium 16.2.2003) Tragická havárie raketoplánu Columbia z 1. února letošního roku opět po nějakém čase upozornila na skutečnost, že být kosmonautem je opravdu velmi nebezpečné povolání. Kosmická technika totiž není a nikdy nebude nic jednoduchého a čas od času bude zkrátka docházet k jejím poruchám. Opravdu se s tím nedá nic dělat? "Jediné, co můžeme udělat je pokusit se minimalizovat riziko poruch s fatálními následky; havárii, při kterých přijdou o život kosmonauti," říká Marcel Grün.

NAPÍNAVÉ BÁDÁNÍ: Epos o Gilgamešovi
(Planetárium 9.2.2003) Zní to všechno tak trochu jako pohádka, ale podobné pohádky jsou s počátky archeologické vědy zkrátka neodmyslitelně spjaté. Ve 40. letech 19. století objevil britský archeolog Austen Layard trosky Ninive, hlavního města dávné asyrské říše, jehož největší rozkvět nastal za králů Sinacheriba a Aššurbanipala, v 7. století před Kristem. A co bylo dál?

KUDO-FUJIKAWA A NEAT - KOMETY TĚCHTO DNÍ
Kometa NEAT
(Planetárium 9.2.2003) Pozornost astronomů na konci minulého a také na začátku letošního roku poutala a částečně ještě poutá dvojice jasných komet - C/2002 X5 Kudo-Fujikawa a C/2002 V1 NEAT. Předpokládalo se, že nám tyto komety na obloze předvedou úžasnou podívanou. Tak úžasnou, že dokonce jedna z nich měla být vidět i na denní obloze. Bohužel, nestalo se tak...
GEOINFORMATIKA VE SLUŽBÁCH NAŠICH EGYPTOLOGŮ
Pod pyramidami
(Planetárium 9.2.2003) Jakožto odborník na geoinformatiku jezdí Vladimír Brůna poslední dobou pravidelně na expedice s našimi egyptology. Co jeho práce egyptologům přináší a proč je pro ně důležitá? A co je to geoinformatika? "Je v podstatě celý soubor oborů. Patří mezi ně geodézie, kartografie, problematika geografických informačních systémů (GIS), metody dálkového průzkumu Země a souvisí s tím samozřejmě i výpočetní technika," říká Vladimír Brůna.
PROČ UBÝVÁ VRABCŮ?
Vrabec domácí
(Planetárium 2.2.2003) Dokážete si představit něco obyčejnějšího a nenápadnějšího, než je vrabec domácí? Asi těžko, vždyť vrabci jsou prostě všude - méně nepříjemní než holubi, ale o to více všudypřítomní. Donedávna platilo, že stačí v kterémkoliv městě hodit na zem pár drobků a ve chvilce jste byli obklopeni houfem obcházejících holubů a poskakujících vrabců. Zkuste to ale udělat dnes. Holubi dozajista přiletí. Vrabců bude jen pár a nebo žádný. Začali totiž vymírat - a nikdo přesně neví proč.

HRY SE SLOVY A JAZYKEM
(Planetárium 2.2.2003) Jak se bavit a jak si hrát, nemáte-li k dispozici nic jiného než svůj mozek a pár pomůcek navrch - hlas, tužku, papír? V takovou chvíli přichází čas her s řečí a jazykem. Čeština vám k tomu dává nepřeberně možností. Dokonce si o tom můžete předem i něco zajímavého přečíst. V knize, která je ve své podstatě dvojjediná. Její hlavní část totiž vyšla tiskem; to, co se na papír nevešlo a nebo nehodilo, je k dispozici na Internetu... Víc vám už prozradí autor knížky, Pavel Houser.

MÝTY, OMYLY, AKTUALITY ASTRONOMIE: Hádanky kolem Venuše
(Planetárium 19.1.2003) Venuše je stále ještě velmi tajemná planeta. A to i přesto, jak je naší Zemi blízká - svou vzdáleností od Slunce, velikostí, hmotností i hustotou. Často byla označována jako dvojče a nebo sestra Země, zvláště když se ukázalo, že má atmosféru a oblačný příkrov. Všechny mýty a představy však padly s šokujícími zjištěními prvních kosmických sond, které k Venuši dorazily v 60. letech.

NAPÍNAVÉ BÁDÁNÍ: Žirafa z pralesa
Okapi, žirafa z afrického pralesa
(Planetárium 12.1.2003) Začalo to Stanleyem. Tím, co našel Livingstona. Afričtí Pygmejové mu vyprávěli o jakémsi neznámém druhu pralesního osla a věnovali mu pár pruhů z jeho kůže. V Anglii se o ně však nikdo nezajímal... Všechno se změnilo, když se o zvláštním pralesním oslu, kterému domorodci říkali okapi doslechl britský guvernér v Ugandě sir Harry Johnston.
SOUTĚŽ

Soutěž je vždy součástí posledního Planetária v měsíci.
Ve hře je pokaždé hodnotná knížka. Více zde...


TIPY A POZVÁNKY

VÍCE ZDE

Chcete si o vědě a fantazii přečíst ještě víc?
Podívejte se na tyto stránky:
ČESKÝ ROZHLAS - Věda a technika
VĚDA na NEVIDITELNÉM PSU
SCIENCEWORLD
INSTANTNÍ ASTRONOMICKÉ NOVINY
PLANETÁRIUM - stránky Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy
PROJEKT ZÁŘE - sběr a vyhodnocování informací o UFO a záhadných jevech v ČR
ČESKÁ ASTRONOMICKÁ SPOLEČNOST - aktuality z astronomie a kosmonautiky
ARCHEOLOGICKÉ MÍSTO - Archeologie v České republice

PŘÍŠTÍ PLANETÁRIA

Úterý 18. listopadu na Regině a Regionu:
Před padesáti lety bylo konečně rozluštěno záhadné krétskomykénské lineární písmo B. Zasloužil se o to zejména architekt Michael Ventris. O tom, jak se mu to podařilo pohovoří klasický filolog a mykénolog Antonín Bartoněk. K pátrání po syslech vás pak ještě vyzve zoolog Miloš Anděra.

Neděle 23. listopadu na Severu, úterý 25. listopadu na Regině a Regionu:
Máme věřit lidovým pranostikám? Jde o důvěryhodné předpovědi a nebo naopak o zcela nedůvěryhodný, i když krásný folklór? O pranostikách si budeme povídat s Janem Munzarem, autorem známé knížky Medardova kápě. Byli paleolitičtí lidé opravdu takoví lovci mamutů, jak jsme si donedávna mysleli? A kde se v tom případě vzaly u jejich sídlišť ty obrovské hromady mamutích kostí? Zauvažuje o tom archeolog Martin Oliva.

Dále připravujeme:
Tajemství mayského kodexu - Pravěký hmyz - Co dokáže restaurátor - Červená knihovna v antice - Nové objevy v Egyptě -- Neolitické rondely, hit posledních let - Novy: co jsou a jak se hledají - Ztracená moře v srdci Evropy - Z historie anestézie a oživování - "Posvátná práce" v pravěku - Perlorodka říční - Život korálů - Baroko a kameny atd.

ARCHIV PŘÍSPĚVKŮ

ROZHOVORY A JINÉ DELŠÍ PŘÍSPĚVKY

Stalo se

Pravidelné rubriky:
Procházka oblohou (vždy 1. neděle v měsíci)
Napínavé bádání (2. neděle v měsíci)
Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie (3. neděle v měsíci)
Kratochvilná vyprávění o tajemných místech (4. neděle v měsíci)
Zajímavosti v síti (5. neděle v měsíci)

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.