PLANETÁRIUM

8. prosinec 2002

Magazín o věcech mezi nebem a zemí pro přátele záhad i opravdové vědy. Od října 2002 vám každou neděli mezi devátou a desátou dopolední na vlnách Českého rozhlasu SEVER nabízíme rozhovory s veličinami akademické vědy, popularizátory i alternativními badateli a navíc i řadu pravidelných rubrik ze světa vědy a fantazie. Pořad má svou reprízu hodinu po nedělní půlnoci. Planetárium připravují a uvádějí Frederik Velinský a Miroslav Zimmer. Rubriky a rozhovory z rozhlasového Planetária a k tomu vždy i něco navíc najdete pravidelně v psané podobě i na těchto stránkách. Vaše reakce, názory a připomínky nám můžete psát na adresu planetarium@ul.rozhlas.cz. Veškeré příspěvky lze přebírat jen se svolením autora a uvedením patřičné citace.

Planetárium

Soutěž - Tipy a pozvánky - Příští Planetária - Archiv

AKTUALITY/STALO SE

Na obsahu a úpravě stránek se průběžně pracuje, mějte prosím strpení.
Příspěvky starší jednoho měsíce hledejte v archivu.

NAPÍNAVÉ BÁDÁNÍ: Dolů, do Macochy!
(Planetárium 8.12.2002) "Na východní straně jsou dva malé zářezy v příkré skalní stěně a mezi těmi malá prohlubina, k níž s největší opatrností můžeš sejíti a nalezneš pak plošinku na kraji skalním, která poněkud propast převisuje. Na plošinku, která sotva místa pro lidské tělo poskytuje, lze se položiti na břicho a nahlížeti s otevřenýma očima do propasti opravdu závrať vzbuzující." Christian Karel André, 1804.

POSLEDNÍ LIDÉ NA MĚSÍCI
Apollo 17
(Planetárium 8.12.2002) Třicet let uplynulo od zatím posledního pobytu lidí na Měsíci. Kosmonauti z šesté americké měsíční expedice na něm přistáli 11. prosince a opustili ho 14. prosince roku 1972. Od té chvíle se lidská noha měsíčního povrchu nedotkla, americký měsíční program letem Apolla 17 skončil. Co přinesly cesty na Měsíc lidstvu? Odpověď na tuto otázku jsme hledali u Marcela Grüna.
VELMI FOTOGENIČTÍ "ČERVÍCI"
Červík na tiskovce Johannese Fiebaga
(Planetárium 8.12.2002) Každý z vás už někdy něco podobného vyfotografoval - různé světelné, šedé či barevné skvrny, šmouhy, světélka a nebo mlžnaté útvary bez jasných kontur. Věci, které jste při fotografování před objektivem rozhodně neměli, jak jste přesvědčeni; přesto na snímcích jsou. A třeba jste vyfotili i podivné světelné smyčky, připomínající hadici od vysavače. Právě o nich hovoří Jitka Lenková.
PROCHÁZKA OBLOHOU
Hvězdokupa
(Planetárium 1.12.2002) Vysoko nad obzor nám vystupuje pyšná královna Cassiopeia, souhvězdí připomínající dvojité "W". Nedaleko od ní můžeme najít souhvězdí ve tvaru domečku, je to král Cepheus, manžel Cassiopei. Pod královnou pak najdete známé souhvězdí Andromedy, podle mytologie dcery obou královských rodičů. Na vyobrazeních hvězdné oblohy bývá přikována ke skále. Co dalšího vám ukáže prosincová obloha?

ARCHEOLOGIE TURNOVSKA
(Planetárium 1.12.2002) Od září roku 2002 je v Okresním muzeu Českého ráje v Turnově k vidění výstava, představující to nejpodstatnější z nedávných archeologických nálezů v Turnově - Maškových zahradách a také na dalších zajímavých lokalitách Turnovska, jako jsou například Trosky a nebo hrad v katastru Dolních Štěpanic.

KRAJINOU KAMENNÝCH KŘÍŽŮ
Smírčí kříž v Libouchci na Děčínsku
(Planetárium 1.12.2002) Můžete se s nimi setkat opravdu kdekoliv - stojí jich u nás totiž stovky. U zdí kostelů, na návsích, u cest, ba i o samotě v lese. Jsou to svědkové smrti a pokání. Smírčí kříže. Narazíte-li například v šeru lesa nečekaně na omšelý kříž s vytesaným datem, nutně to probudí vaši fantazii. Co se tu asi kdysi stalo? Kde se tu ten kříž vzal? A co je to na něm vyryto? Snad nůž, rapír a nebo meč? A proč vlastně?
KRATOCHVILNÁ VYPRÁVĚNÍ: Pojednání o Čertově sloupu.
Čertův sloup
(Planetárium 24.11.2002) Přímo v centru bájného Vyšehradu, za kostelem sv. Petra a Pavla, kousek od východní branky vyšehradského hřbitova stojí na okraji parčíku do trojhranu složené tři velké žulové sloupy. Původ Čertova sloupu, jak se tomuto trojjedinému objektu říká, je opředen tajemstvím a existuje hned několik teorií, snažících se objasnit k čemu vlastně kdysi sloužil a jak se na Vyšehradě ocitl.

PEYOTL, MANDRAGORA A DALŠÍ. Zajímavosti ze světa halucinogenních rostlin
(Planetárium 24.11.2002) S drogami jsme ve styku všichni, a to dennodenně. Vždyť koneckonců i každý kuřák cigaret je drogově závislý, ať se mu to označení líbí nebo ne. Látky, které tak nepříznivě působí na naše duševno a v řadě případů následně i na naši tělesnou schránku pocházejí převážně z rostlin. Hovoří o nich botanik Libor Kunte.

ARCHEOLOGOVÉ V LOVOSICÍCH
(Planetárium 24.11.2002) Řekne-li se "průmyslová zóna", vybaví se vám nejspíše výrobní haly, provozy nebo velkosklady. Zkrátka nic moc záživného. Lovosická průmyslová zóna, na které investoři z Japonska staví nové provozy, však nedávno vydala cenné svědectví minulosti. Stalo se tak díky záchrannému archeologickému výzkumu.

MÝTY, OMYLY, AKTUALITY ASTRONOMIE: Leonidy
(Planetárium 17.11.2002) Astronomickou událostí měsíce listopadu bylo nepochybně maximum meteorického roje Leonid, které nastalo v úterý 19.11. kolem páté hodiny ranní. Letošní rok byl totiž na dlouhá desetiletí posledním, kdy bylo možné tento meteorický déšť pozorovat. Příští návrat roje lze podle astronomů očekávat až někdy po roce 2098.

NÁVŠTĚVA PLANINY NAZCA
Nazca
(Planetárium 17.11.2002) O obrovských obrazcích, pokrývajících planinu Nazca jste už určitě slyšeli a viděli jste desítky jejich fotografií. I teorií o jejich smyslu či účelu jste jistě slyšeli spoustu a mnohé docela fantastické. Málokdo z vás však měl příležitost ona místa navštívit a vidět všechno na vlastní oči. Cestovatel a reportér Martin Mykiska planinu Nazca navštívil.
PTAČÍ OBR Z ALJAŠKY
Ptačí obr z Aljašky
(Planetárium 17.11.2002) Na jihozápadním pobřeží Aljašky, u obcí Togiak a Manokotak, poblíž města Dillinghamu byl v půli října několikrát spatřen obrovský pták, jehož křídla mohla mít podle svědků rozpětí až 4,5 metru. Někteří dokonce tvrdili, že pták byl velký jako malé letadlo, Cessna 207 a nebo dvoumístný Super Cub. Povídali jsme si o tom s kryptozoologem Jaroslavem Marešem.
NAPÍNAVÉ BÁDÁNÍ: Hrob Sv. Metoděje
Hledání Metodějova hrobu
(Planetárium 10.11.2002) Roku 885 zemřel moravský věrozvěst a biskup, sv. Metoděj. Na Moravě byl i pohřben. Neví se však přesně kde a hypotéz je celá řada. Málokdo však měl při hledání Metodějova hrobu tak přesné informace jako stupavská domkářka a lidová jasnovidka Klementina Maštalířová. Poradil prý jí sám biskup Metoděj. Z ono světa.
JAK NAŠEL HOWARD CARTER HROBKU KRÁLE TUTANCHAMONA
Tutanchamonova hrobka
(Planetárium 10.11.2002) Došlo k tomu právě před 80 lety. 4. listopadu roku 1922 narazili dělníci britského egyptologa Howarda Cartera při kopání v egyptském Údolí králů na první kamenný schod, den na to už bylo jisté, že jde o celé schodiště. 25. listopadu vkročili badatelé do nevyloupené Tutanchamonovy hrobky.

Průlet kolem asteroidu
(3.11.2002) V pátek 1. listopadu v noci proletěla americká sonda Stardust poblíž asteroidu Annefrank a pořídila 70 jeho snímků. Asteroid, objevený roku 1942 nese jméno známé židovské dívky, zavražděné za války nacisty a v průměru má pouhé čtyři kilometry. Sonda Stardust, která ho minula ve vzdálenosti tří tisíc kilometrů směřuje ke kometě Wild 2, k níž se má v lednu 2004 přiblížit na pouhých 160 km, odebrat vzorek prachu z jejího chvostu a pak se s ním vrátit na Zemi. Další podrobnosti najdete zde.

NASA uveřejnila první snímek Saturnu ze sondy Cassini
(3.11.2002) Obrázek je montáží několika jiných, pořízených různými filtry a je na něm vidět stín planety, dopadající na prstence a také měsíc Titan - podívejte se sami. Sonda Cassini by se měla na oběžnou dráhu kolem svého cíle dostat v červnu roku 2004.

KOČVARY, 1802. PRVNÍ ARCHEOLOGICKÝ VÝZKUM V ČECHÁCH
(Planetárium 3.11.2002) Prvním, kdo u nás podnikl řízený archeologický výzkum, byl Johann Hyacint Arnold. Svůj objev učinil před rovnými dvěma sty lety poblíž Lochovic na Hořovicku, jihozápadně od Berouna. O Arnoldově polozapomenutém průzkumu mohylového pohřebiště u Kočvar jsme hovořili s Karlem Sklenářem.

JAK SE DĚLÁ NOSOROŽEC
Nosorožec
(Planetárium 3.11.2002) Geologická expozice Okresního muzea v Mostě se pyšní i velkým a zdařilým modelem mamuta; možná se v ní časem objeví i srstnatý nosorožec. Najdete tu i model pravěké želvy kožnatky. Všechny tyto paleontologické rekonstrukce jsou dílem muzejního preparátora Jaroslava Bažanta. K rozhovoru s ním je připojena i originální fotodokumentace, zachycující vznik modelu srstnatého nosorožce.
SOUTĚŽ

Soutěž je vždy součástí posledního Planetária v měsíci.
Ve hře je pokaždé hodnotná knížka. Více zde...


TIPY A POZVÁNKY

Ve výstavním pavilonu v Ostravě na Černé louce probíhá výstava o české historii a kultuře, nazvaná Krásy a tajemství České republiky. Potrvá do 15. ledna.

Od 17. prosince až do února bude v prostorách teplického Regionálního muzea (v jízdárně zámku) instalována výstava, nazvaná 100 nejvýznamnějších archeologických nálezů v Číně ve 20. století.

Až do 2. února můžete v Okresním muzeu Českého ráje v Turnově shlédnout výstavu Výsledky archeologického výzkumu nejen v Turnově - Maškových zahradách.
Více zde...

PŘÍŠTÍ PLANETÁRIA

V neděli 15. prosince si budeme povídat s vedoucím Družicového oddělení Českého hydrometeorologického ústavu v Praze Martinem Setvákem o využívání družic v meteorologii a o tom, jaké meteorologické družice nad námi vlastně krouží. O rituálních míčových hrách starých mexických indiánů pak bude hovořit Kateřina Klápšťová.

Dále připravujeme:
Dvouhlavá zmije - Betlémská hvězda - UFO, Rendlesham Forest: odtajněná svědectví - Skalní rytiny v Čechách jako svědectví historie - Machu Picchu, město kondora a pumy - Nan Madol, záhadné megalitické město v Pacifiku - S Marií Holečkovou o tom, jak se fotí tajemná místa - Vesmír v roce 2003 atd.

ARCHIV PŘÍSPĚVKŮ

ROZHOVORY A JINÉ DELŠÍ PŘÍSPĚVKY

Stalo se

Pravidelné rubriky:
Procházka oblohou (vždy 1. neděle v měsíci)
Napínavé bádání (2. neděle v měsíci)
Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie (3. neděle v měsíci)
Kratochvilná vyprávění o tajemných místech (4. neděle v měsíci)
Zajímavosti v síti (5. neděle v měsíci, poprvé bude až 29. prosince)

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.