Perseidy „naruší“ Měsíc, Saturn nám bude nejblíž: Procházka srpnovou oblohou

30. červenec 2022

Pod letním trojúhelníkem hvězd: kameny z prachového chvostu krátkoperiodické komety Swift-Tuttle a Saturnovy prstence ze severního nadhledu.

Vezměte do prstů zrnko písku, natáhněte ruku před sebe a zamiřte na oblohu. Tak velký (či spíše malý) kousek oblohy zachytil první snímek z unikátního kosmického dalekohledu Jamese Webba zakotveného 1,5 milionu kilometrů od Země. Obrázek byl zveřejněn 12. července a vědce doslova omráčil. Zachycuje tzv. Hubbleovo extrémně hluboké pole s velmi mladými galaxiemi krátce po Velkém třesku, tedy po vzniku vesmíru, a to tak, jak je ještě nikdy lidské oko nevidělo. V porovnání se starší fotkou z Hubbleova teleskopu je mnohem podrobnější i kvalitnější. Máme se na co těšit, další úchvatné obrázky na sebe jistě nedají dlouho čekat.

Snímek zachycený teleskopem Jamese Webba

Opožděné Slzy svatého Vavřince

Pojďme ale pod klenbu srpnové oblohy tak, jak ji večer či v noci uvidíme na vlastní oči. Podmínky budou příznivější než minulý měsíc, protože Slunce už zapadá níže a bude o poznání větší tma. Tu bychom přivítali v případě pozorování nejpopulárnějšího meteorického roje, lidově zvaného Slzy sv. Vavřince. Perseidy pocházejí z prachového chvostu periodické komety Swift-Tuttle. Z původně 10. srpna, na kdy svátek sv. Vavřince připadá, se vlivem otáčení Země i pohybu tohoto roje, posunulo jejich maximum už na 13. srpna – konkrétně na třetí hodinu ranní SELČ. Napočítat bychom mohli až stovku velmi rychlých meteorů za hodinu; bohužel, podmínky pro pozorování moc příznivé nebudou. Svým svitem bude totiž přesvětlovat oblohu Měsíc, který bude den po úplňku. Souhvězdí Persea, odkud meteory zdánlivě vyletují, naštěstí leží na opačné straně, než kudy prochází Měsíc, tak nám přece jen něco z té podívané zůstane.

Letní trojúhelník tvoří tři jasné hvězdy – Vega, Altair, Deneb

Let Orla a Labutě za zvuků Lyry

Zcela určitě však uvidíme na srpnové obloze jasné hvězdy Altair v Orlu, Deneb v Labuti a Vega v Lyře, které nám téměř nad hlavou rýsují dobře známý letní trojúhelník. Jejich jednotlivá souhvězdí jsou dobře rozpoznatelná: Vegu poznáme podle kosodélníku, Labuť s jakoby rozepjatými křídly a Orel podle typické trojice hvězd s nejjasnějším Altairem. Ve čtyřúhelníku hvězd, které tvoří souhvězdí Herkula, najdeme pěknou kulovou hvězdokupu M13. Souhvězdí Štíra na jižním okraji Mléčné dráhy má typickou načervenalou hvězdu Antares, na severozápadě bezpečně rozpoznáme nikdy nezapadající Velký vůz a napravo Cefeus a Kassiopeiu s typickým dvojitým W.

Planeta Saturn

Saturn z nadhledu, konjunkce a Měsíc

Z planet neuvidíme v srpnu jen Merkur. Venuše svítí ráno nad východním obzorem a Mars v druhé polovině noci. Po celou noc najdeme na obloze Saturn, který bude 14. srpna Zemi nejblíže – 1 miliardu 325 milionů kilometrů. Nad jižním obzorem ve výšce téměř 25 stupňů bude v tu chvíli mít maximální jasnost +0,7 magnitudy a jeho prstence v nepřevracejícím dalekohledu uvidíme ze severní strany, shora. Planety Jupiter, Uran i Neptun si vyhradily na podívanou většinu noci kromě večera.

V srpnu nastane řada konjunkcí Měsíce a hvězd s planetami; bohužel, žádná nebude večer či v noci. Někdy po těchto úkazech zůstane aspoň zajímavé seskupení, jako třeba ve dnech 19. a 20. srpna v druhé polovině noci na východě po konjunkci Marsu s hvězdou Alkyone ze souhvězdí Býka. Sejdou se tam Měsíc, Mars, Plejády a hvězda Aldebaran.

Pokochat se můžeme také pohledem na Měsíc. Je pěkné v dalekohledu sledovat, jak se s postupujícími fázemi mění tvář našeho souputníka, který bude 5. srpna v první čtvrti, 12. srpna v úplňku, 19. srpna v poslední čtvrti a 27. srpna v novu. Hezké letní zážitky při toulkách vesmírem!

autor: Miroslav Zimmer
Spustit audio

Související