Otázky kolem keltských oppid v Čechách, fenomén Atlantidy a další tajemství oceánů

V úvodním přehledu zajímavostí uslyšíte odkud se k nám vrátili první čápi a kolik čapích hnízd u nás ornitologové evidují, povíme si o dalším úspěšném odchovu vzácného opeřence krasky jávské pražskou zoo a představíme vám nejmenšího známého dinosaura, který byl dokonce menší, než všichni současní ptáci; zmíníme se také o nečekaném objevu schránky s ostatky svaté Hedviky v polské Trzebnici a nakonec se dozvíte o odkladu druhé části mise ExoMars k rudé planetě, která nakonec odstartuje až v roce 2022.

Atlas hradišť a tajemství keltských oppid

Vrch Hradiště, na jehož temeni leželo keltské oppidum Stradonice|foto: licence Creative Commons Attribution 3.0 Unported, Čestmír Štuka

Nově vydaný „Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách“ nás minule inspiroval k povídání o fenoménu těchto opevněných míst. Budovala se u nás od pozdní doby kamenné, zhruba od poloviny 5. tisíciletí před Kristem, až do 12. století našeho letopočtu. Na mapách atlasu, připraveného devítičlenným autorským kolektivem, najdete 450 hradišť. Jen stěží se nám u všech podaří objasnit, jaký byl jejich účel a proč vznikla tam, kde vznikla. Asi největší záhadu pro dnešní badatele pak představují keltská oppida, kterých máme v Čechách šest – nebo možná osm. Byla zbudována mimo husté osídlení, na místech, kde předtím ani potom nikdo nežil. Skutečně je můžeme považovat za jakási „keltská města“?

Zejména pravěká hradiště se často nacházejí na dodnes těžko přístupných místech, a tak se po právu můžeme ptát, proč byla postavena? O tom stejně jako minule hovořil editor „Atlasu hradišť“ Vladimír Salač z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze.

Tajemství oceánů: Hledání Atlantidy

Atlantida. Trosky bájné potopené země v představě výtvarníka|foto: ArtTower,Pixabay License,©

O mořském dně se někdy říká, že je to dosud nepoznaný světadíl, kde se pořád ještě skrývá spousta tajemství. Pro někoho jsou to neznámí živočichové, pro jiného stará potopená města. Některé záhady moří jsou opravdovým evergreenem. Třeba taková Atlantida – opravdu existovala? A pokud ano, na dně kterého moře dnes leží? Co si o tom myslí geolog a oceánograf Zdeněk Kukal, emeritní, zasloužilý člen České geologické služby? K mořím a oceánům se dostal díky zájmu o sedimenty, tedy usazené horniny. Právě odtud pramení jeho vědomosti o mořském dně, které přetavil nejen do řady odborných studií, ale i knížek určených široké veřejnosti.

Podle řeckého filozofa Platóna, který o Atlantidě psal ve 4. století před Kristem jako první, byla jakýmsi ideálním ostrovním státem, který se při velké katastrofě potopil. Za jediný den a noc. Zdeněk Kukal před lety ve své knize „Atlantis ve světle moderní vědy“ dospěl k závěru, že ve skutečnosti neexistovala. Jak se na to dívá dnes? Byla nebo nebyla?