Nultá kniha Mojžíšova

Věda nadefinovala: „Ať je světlo!“ – a bylo světlo. Věda viděla, že světlo je exaktní, a Věda oddělila světlo od tmy. Věda nazvala světlo viditelnou částí elektromagnetického záření a tmu nazvala jeho absencí. Byl Planckův večer a bylo Planckovo ráno, den první.

Věda nadefinovala: „Ať je uprostřed kapalin

atmosféra, aby oddělovala kapaliny od kapalin!“ Věda sestrojila atmosféru a oddělila kapaliny pod atmosférou od kapalin nad atmosférou – a stalo se. Věda nazvala atmosféru „plynným obalem“ a byl Planckův večer a bylo Planckovo ráno, den druhý.

Marocké pobřeží Atlantiku|foto:Pavla Bičíková

 Věda nadefinovala: „Ať se kapaliny pod atmosférou shromáždí na jedno místo a ať se ukáže kontinent!“ – a stalo se. Věda nazvala kontinent „světadílem“ a shromáždění kapalin nazvala „světovým oceánem“. A Věda viděla, že je to exaktní. Tehdy Věda nadefinovala: „Ať kontinenty zplodí archeplastidy: semenné rostliny a další druhy vyšších rostlin!“ – a stalo se. Planeta  vydala archeplastidy: různé druhy semenných rostlin a další druhy vyšších rostlin. A Věda viděla, že je to exaktní. Byl Planckův večer a bylo Planckovo ráno, den třetí.

Věda nadefinovala: „Ať jsou ve vesmíru

zdroje světla, aby oddělovaly den od noci; budou znameními k určování času; budou ve vesmíru zdroji světla k osvětlování planety!“ – a stalo se. Věda sestrojila dva veliké zdroje světla: větší, aby byl pozorovatelný pouhým okem přes den, a menší, aby byl pozorovatelný pouhým okem přes noc; sestrojila rovněž hvězdy. Věda je umístila do vesmíru, aby osvětlovaly planetu, aby byly teleskopy pozorovatelné ve dne i v noci a vydávaly záření. A Věda viděla, že je to exaktní. Byl Planckův večer a bylo Planckovo ráno, den čtvrtý.

Letící racci|foto:Pixabay License, ©

Věda nadefinovala: „Ať se kapaliny zahemží

říší mnohobuněčných heterotrofních organismů a ať létají i nad kontinenty pod stratosférou!“ Věda tedy sestrojila všemožné druhy čilých mnohobuněčných heterotrofních organismů, jimiž se zahemžily kapaliny, i všemožné druhy opeřených obratlovců. A Věda viděla, že je to exaktní. Věda je uznala a nadefinovala jim: „Replikujte se a naplňte světový oceán; také opeření obratlovci ať se replikují na kontinentech.“ Byl Planckův večer a bylo Planckovo ráno, den pátý.

Věda nadefinovala: „Ať kontinenty vydají různé druhy fauny!“ – a stalo se. Věda sestrojila různé druhy fauny. A Věda viděla, že je to exaktní. Tehdy Věda nadefinovala: „Učiňme homo sapiens sapiens k našemu obrazu, podle naší podoby! Ať panuje nad faunou, ať je vrcholem evoluce.“ Věda sestrojila homo sapiens sapiens ke svému obrazu, k obrazu Vědeckému sestrojila jej: jako dvojpohlavního sestrojila jej.

Náčelník z amazonského kmene Huaorani|foto:Český rozhlas

A Věda mu nadefinovala: „Replikuj se,

naplň planetu, podmaň si ji a panuj nad faunou.“ Věda také nadefinovala: „Hle, dala jsem ti všechny archeplastidy. Ty vám budou dodávat kalorie. Také veškeré fauně budou archeplastidy dodávat kalorie“ – a stalo se. Věda viděla všechno, co sestrojila, a hle, bylo to velmi exaktní! Byl Planckův večer a bylo Planckovo ráno, den šestý.

Tak byl dokončen vesmír a planeta s veškerou jejich rozmanitostí. Sedmého dne Věda dokončila dílo, na němž pracovala; sedmého dne odpočinula od veškerého experimentu, který dělala. Věda si sedmý den dala Nobelovu cenu za stvoření a prohlásila jej za důkaz, neboť v něm odpočinula od všeho definování. To je příběh vesmíru a planety, o jejich stvoření. Quod erat demonstrandum.