Ostrov v plamenech: Ohnivá mše za sopku Laki

12. leden 2024

Dva američtí vědečtí novináři, Alexandra Witzeová a Jeff Kanipe, vypráví neobyčejný příběh islandské sopky, která v 18. století zatáhla nebe nad Evropou. Doslova i obrazně.

Když se v prosinci loňského roku otevřel vulkanický jícen na islandském poloostrově Reykjanes, možná jste i vy fascinovaně sledovali záběry z vrtulníku, nabízející pohled na tři a půl kilometru dlouhou trhlinu, z níž tryskala ohnivě červená a ostře žlutá láva. Celé to divoké divadlo však nebylo ničím ve srovnání s katastrofou, která postihla Island v roce 1783. Zkázu tehdy přinesla sopka Laki.

Ohnivá hora Laki a ohnivý kněz Jón

Ostrov v plamenech

Neobyčejný příběh této sopky vyprávějí dva američtí vědečtí novináři Alexandra Witzeová a Jeff Kanipe v knize „Ostrov v plamenech“, kterou loni v českém překladu vydalo nakladatelství Academia. A nejde jen o tento konkrétní příběh. Je to vyprávění o nebezpečí, které máme tendenci podceňovat a nedávat mu váhu. Vždyť některé sopky dávno spí. Ten klid však může být zdánlivý. O ničivé síle vulkánů svědčí dodnes na jihu Islandu puklinový systém Lakagígar – krátery Laki, dlouhý neuvěřitelných 27 kilometrů, na němž vzniklo 130 kráterů, které od léta roku 1783 po osm měsíců chrlily lávu a jedovaté plyny. Zahynula polovina zvířat a pětina obyvatel ostrova.

Příběh ohnivého inferna známe do značných podrobností především díky osobní statečnosti a kronikářskému zápalu venkovského kazatele, reverenda Jóna Steingrímssona z nedalekého Klausturu, který si o erupci a jejích následcích vedl podrobný deník. Islanďané ho znají jako „ohnivého kněze“ – když totiž 20. července onoho tragického roku sloužil mši v klausturském kostele, k němuž se již blížil proud žhavé lávy, prosil ve svém kázání Všemohoucího o milost a vyzýval shromážděné věřící k modlitbě s takovou pokorou, že se (alespoň podle dávných vyprávění) Bůh slitoval a láva se před obcí zastavila. Eldmessa, Ohnivá mše, dosud místním z paměti nevymizela.

Jak erupce sopek mění dějiny lidstva

Část řetězce kráterů Lakagígar, svědectví o výbuchu islandské sopky Laki v roce 1783

Vulkanologové pro změnu velmi oceňují Steingrímssonův pečlivý popis sopečných jevů. Z něj, ale také z dalších zdrojů, vědí, že Laki během ničivé erupce vychrlila miliony tun oxidu siřičitého, ale také fluoru a chlóru. Islandskou krajinu pokryl jedovatý popílek, země se třásla, zvířata i lidé umírali na otravy, na ostrově vypukl hladomor. Žíravý smog zavalil celou Evropu, přišla vedra, lidé padali po tisících; pak přišlo ochlazení, neúroda, hlad a z toho všeho vyplynuly sociální nepokoje. Podle některých badatelů stála islandská katastrofa u kořenů Velké francouzské revoluce roku 1789.

Alexandra Witzeová a Jeff Kanipe se ve své mimořádně čtivé knize nevěnují jen velkému výbuchu Laki, ale i dalším podobným událostem z historie Islandu. Rozepisují se i o jiných světových vulkánech, jejichž exploze měnily dějiny: Théra, Vesuv, Toba, Tambora, Krakatoa, Mount Pelée. Jaký vliv měly na své okolí, ale často i na celý svět? Co by se stalo, kdyby k erupci podobného rozsahu, jako byl výbuch Laki z roku 1783, došlo dnes? Těžko říci. Ale můžeme si být jisti, že k podobné erupci zase jednou dojde. Jen nevíme, kdy.

O knihu A. Witzeové a J. Kanipeho „Ostrov v plamenech“, vydanou nakladatelstvím Academia, s námi můžete soutěžit. Šanci na výhru máte až do neděle 28. ledna.

Alexandra Witzeová, Jeff Kanipe: Ostrov v plamenech. Neobyčejný příběh Laki, sopky, která v 18. století zatáhla nebe nad Evropou. Praha: Academia, 2023. ISBN 978-80-200-3451-9.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.