Odkrytá tajemství minulosti. Rozluštění 4,5 tisíce let starého lineárního elamského písma a nejstarší historie kakaa

V úvodním přehledu zajímavostí vám představíme dva nově popsané novozélandské sladkovodní šneky, kteří získali jméno po slavných osobnostech, povíme si o nálezu velkého zkamenělého stromu na řeckém ostrově Lesbos, a také o objevu izraelských archeologů – tři tisíce let starém útržku vzácné purpurově zbarvené látky; zmíníme se o „vesmírném baletu“ pěti exoplanet hvězdy TOI-178 v souhvězdí Sochaře a také o chystané několikadenní turistické výpravě na oběžnou dráhu, kterou americký miliardář Jared Isaacman zaplatil u společnosti SpaceX pro sebe a tři další společníky.

4,5 tisíce let staré písmo rozluštěno!

Regionální stanice Českého rozhlasu|foto:Aleš Vavřík

Takzvané lineární písmo A nebo hieroglyfické písmo z ostrova Kréty, protoindické harappské písmo, kypersko-mínójské písmo, jazyk i písmo starověkých Frýgů z Balkánu a Malé Asie, znaky na tabulkách rongorongo z Velikonočního ostrova – to jsou jen některé z nejtvrdších oříšků, které čekají, až se je lingvistům a kryptologům podaří rozlousknout. Mnohé z nápisů v těchto písemných systémech přitom známe třeba několik staletí – rozluštit se je však dosud nepodařilo. Jeden pomyslný „zářez na pažbě“ si však odborníci přece jen nedávno mohli udělat. Francouzský badatel François Desset totiž oznámil, že se mu podařilo rozluštit lineární elamské písmo, staré více než 4,5 tisíce let.

Kdo byli oni Elamité, kteří tento písemný systém používali; kde žili a proč bylo jejich písmo tak dokonale zapomenuto? Jaké jsou jeho zvláštnosti a co víme o jazyku, který zapisuje? Řekli jsme, že šlo o rozluštění lineárního elamského PÍSMA. To znamená, že samotný jazyk, elamština, už byl známý? A pokud ano – tak odkud? O tom hovoří archeolog a filolog Ľubomír Novák z katedry Blízkého východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jak elamské lineární písmo vůbec vypadá? Jak moc jsou jeho znaky originální? Proč se je nedařilo rozluštit? A o čem se v lineárních elamských nápisech píše?

Nejstarší historie kakaa

Peruánský zemědělec s plodem kakaovníku|foto:Aleš Vavřík

V prosinci loňského roku jsme v Planetáriu soutěžili o knihu historika lékařství a odborníka na dějiny výživy Karla Černého „Ze zámoří do Čech“, věnovanou pronikání kakaa, kávy a čaje do Evropy v období raného novověku. Historie onoho pronikání je spletitá a málo prozkoumaná; je s ní také spjata řada mýtů, neuvěřitelných historek a vyprávění, někdy pravdivých, jindy zcela smyšlených – zato však velmi zábavných. Říkali jsme si, že by mohly zaujmout i vás. A tak jsme se s autorem zmíněné publikace domluvili a natočili jsme povídání, které vám nabídneme jako náš únorový seriál.

Kakao, káva a čaj se od sebe v mnohém liší, jedno však mají společné. Jsou to kofeinové nápoje, a jako takové se vyznačují povzbuzujícím účinkem na lidský organismus. Je pozoruhodné, že před příchodem těchto tří nápojů ze zámoří Evropané v podstatě žádné povzbuzující nápoje neznali, říká Karel Černý z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Co se v Evropě do té doby pilo? A jak to bylo s kakaem – nápojem, který má svůj původ v Novém světě? V jaké podobě původní obyvatelé Ameriky kakao pili? Jak ho připravovali – a kdo si ho dopřával nejčastěji? Kdy se s kakaem poprvé setkali Evropané a v jaké podobě?