Objevy a události týdne č. 36
Marný boj se sifonem, losí příspěvek k oteplování, rychlost u dinosaurů, nejstarší "pragorila", zkamenělá stopa z Egypta.
Deset dnů bojovali speleologové se skalním sifonem v jeskyni Nový Lopač v Moravském krasu. 27 metrů hlubokou část zaplavené chodby se jim podařilo vyčerpat; na druhé straně skalního bloku, který chodbu přehrazuje, však jeskyňáři narazili na zával, k jehož zdolání už neměli dost času. Za sifonem se podle nich nachází dosud neznámé prostory, pravděpodobně s bohatou krápníkovou výzdobou.
Nejen lidé přispívají k produkci skleníkových plynů na naší planetě. Profesor Odd Harstad z Norské univerzity spočítal, že jeden dospělý los vypustí ročně do ovzduší asi sto kilogramů metanu; jen v norských lesích přitom žije 140 tisíc losů. Jejich "příspěvek" ke globálnímu oteplování vzniká v trávicím traktu fermentací přežvýkané rostlinné potravy, kterou je především tráva.
Dva britští vědci z univerzity v Manchestru zjišťovali s pomocí počítačových simulací, jak rychlými běžci mohli být někteří dinosauři. Vyšlo jim, že nejvyšší rychlost byl schopen vyvinout jen asi metr dlouhý lovec compsognathus - přes 64 km/hod. Dvoumetrový dravý velociraptor mohl prý běhat čtyřicítkou, zatímco obrovitý masožravý tyrannosaurus dovedl podle vědců zrychlit maximálně na 29 km/hod.
V etiopském Afaru bylo nalezeno několik fosilních zubů dosud neznámého starobylého druhu gorily, který v této oblasti žil před 10 až 11 miliony let. Tato dosud nejstarší známá "pragorila" dostala vědecké jméno chororapithecus. Její objev prý podle odborníků dokazuje, že vývojové linie dnešních lidoopů se od linie člověka oddělily dřív, než se až dosud předpokládalo na základě molekulární analýzy.
Při archeologických výzkumech poblíž oázy Síva v egyptské Západní poušti objevili tamní badatelé otisk lidského chodidla. Dávný chodec tu kdysi šlápl do bahna, které časem ztvrdlo na kámen. V bahně se dochovaly i zbytky rostlin, jejichž stáří se teď vědci pokoušejí určit radiokarbonovou metodou. Zkamenělá lidská stopa by podle nich mohla být stará až tři miliony let. Nic podobného se dosud v Egyptě nenašlo.
Pramen: ČTK
Vysíláno v Planetáriu 36/2007, 1. - 7. září 2007.
Pravidelná rubrika Objevy a události týdne se vysílá na začátku každého Planetária.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka