Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 8

Ve vysokohorských lesích na západě Nové Guineje stále žijí desítky neznámých živočichů. Po svém návratu z expedice do této oblasti to potvrdili indonéští, australští a američtí badatelé. Mimo jiné tam objevili 20 nových druhů žab, čtyři druhy motýlů, dosud neznámý druh ptáka květosavky a spatřili také klokany stromové, kteří jsou jinde prakticky na vyhynutí. Mnozí z pozorovaných živočichů se vůbec nebáli lidí. V oblasti o velikosti Lucemburska totiž prakticky žádní nejsou. Další podrobnosti a fotografie

Obrovský výbuch indonéské sopky Krakatoa v roce 1883 ochladil světové oceány a na několik desetiletí zbrzdil pozvolné zvyšování jejich hladiny. Uvádí to nová studie amerických vědců, uveřejněná v časopise New Scientist. Ochlazení způsobil gigantický mrak prachu a popela, rozptýlený při erupci v zemské atmosféře, který na dlouhou dobu částečně zastínil sluneční svit. Výbuch sopky Krakatoa je považován za nejsilnější známou erupci v historii. Byl slyšet 4 tisíce kilometrů daleko. Původní článek v New Scientist

Aletschský ledovec ve Švýcarsku, největší na evropské pevnině, loni vinou oteplování klimatu ustoupil o 66 metrů. Podle studie vědců ze speciální "ledovcové" komise švýcarské akademie přírodních věd toto ubývání v loňském roce postihlo 84 z jedenadevadesáti švýcarských alpských ledovců. Ještě rychleji než Aletschský tál ledovec Trift, který se jen za loňský rok zkrátil o 216 metrů. Tak rychlý úbytek se vysvětluje tím, že tento ledovec je obklopen jezerem, které jeho tání urychluje.

Tým amerických archeologů objevil v egyptském Údolí králů neznámou hrobku s několika mumiemi v nedotčených sarkofázích. Hrobka pochází z pozdní 18. dynastie, kdy vládl i faraon Tutanchamon, jehož hrobka je od místa nového nálezu vzdálená přibližně pět kilometrů. Zapečetěný hrob ležel dosud nepovšimnut pod troskami dělnických chatrčí. Přestože se v Údolí králů nachází hrobky mnoha faraonů, nemusí to znamenat, že nově nalezené ostatky jsou také královské. Další podrobnosti, fotografie a video

V rodišti Alexandra Makedonského, ve městě Pella na severu Řecka, vykopali tamní archeologové největší známou antickou podzemní hrobku v zemi. Pochází ze 3. nebo 2. století př.n.l. a sestává z osmi místností se zdobenými stěnami. Jak dokládají náhrobky se jmény zemřelých, pohřbeno je zde nejméně sedm lidí, patrně aristokratů. Přestože byla hrobka v průběhu staletí vykradena, našla se v ní řada vzácných předmětů - například šperky, měděné mince nebo kameninové nádoby.

Tým francouzských vědců bude zkoumat údajné pozůstatky francouzské národní hrdinky Jany z Arku, upálené roku 1431 v Rouenu Angličany. Jde o zbytky kostí a kůže, sebrané z vyhořelé hranice a uchovávané arcibiskupstvím v Tours. Cílem zkoumání, které povede expert Philippe Charlier, je především ověřit pravost těchto ostatků. Při výzkumu mají být použity veškeré moderní metody soudního lékařství. Výsledky budou k dispozici nejdříve koncem léta.

Někdy mezi 3. a 22. květnem by měl opět vzlétnout do vesmíru americký raketoplán Discovery. Jeho poslední let na přelomu července a srpna minulého roku provázely četné problémy, a tak NASA jeho start dlouho odkládala. Raketoplán bude mít šestičlennou posádku, včetně německého kosmonauta Thomase Reitera, kterého vysadí na orbitální stanici ISS. Tam mu budou dělat společnost Američan Jeffrey Williams a Rus Pavel Vinogradov. Ti odstartují z kazašského Bajkonuru už 30. března.

Spolu s nimi poletí na stanici ISS první brazilský kosmonaut Marcos Pontes. Zůstane tam deset dní a na Zemi se vrátí se stávající posádkou stanice. Nakročeno do vesmíru má také Venezuela. Prezident Hugo Chávez nechal zřídit pětičlenný poradní výbor, který mu má radit v oblasti vývoje nových vesmírných technologií. Už v roce 2000 se Chávez nechal slyšet, že Venezuela by mohla díky výhodné poloze na rovníku vybudovat svou vlastní rampu pro starty raket se satelity.

Astronomové, kteří studují prachoplynový disk kolem jedné z rodících se hvězd v souhvězdí Hadonoše zjistili, že jeho vnitřní část rotuje kolem hvězdy v opačném směru, než ta vnější. Planetární soustava, která u této hvězdy někdy v budoucnu vznikne, bude proto obsahovat planety, obíhající dvěma různými směry. Podle astronomů k tomu došlo tak, že vznikající soustavě dodal materiál nikoliv jeden, ale hned dva prachoplynné oblaky, rotující opačným směrem. Další podrobnosti

ČTK, Astro.cz/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 8/2006, 18. - 24. února.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.