Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 7

V listopadu loňského roku objevila skupina amatérských speleologů na stěně jedné jeskyně ve Vilhonneur poblíž francouzského města Angouleme dosud neznámé jeskynní kresby a také lidské a zvířecí kosti. Objev byl ohlášen až nyní. Místo je v současnosti veřejnosti nepřístupné a probíhají tam výzkumy. Podle předběžných informací jsou nalezené kresby o mnoho starší, než malby z proslulé jeskyně Lascaux. Pravěcí umělci je vytvořili před 27 tisíci lety.

Ötzi, mrtvý muž z alpského ledovce, byl zřejmě ve své době outsiderem a vyvržencem. Příčinou jeho vyobcování mohl být nějaký spor. Podle italského vědce Franka Rolla však byl možná Ötzi společensky diskvalifikován i vinou své neplodnosti, kterou podle analýzy DNA zřejmě trpěl. Před více než pěti tisíci lety, kdy Ötzi žil, byl každý otec početného potomstva uznáván jako schopný muž a byla mu prokazována velká úcta. Ten, kdo děti neměl, mohl skončit stejně jako Ötzi.

Letos v červenci bude zřejmě zahájena velká oprava pražského Karlova mostu. Čeká ho položení nové izolace, rozvodů a výměna celé řady poškozených kvádrů. Dokonce se uvažuje o otevření lomu, v němž by se těžil stejný materiál, z jakého most budovali středověcí stavitelé. Kdosi přišel i s nápadem, že by se přímo v jednom z mostních oblouků mohla otevřít dílna, v níž by kameníci během oprav Karlova mostu pracovali. Z jeho rekonstrukce by se tak stala další turistická atrakce.

Hlodavci čichají stereo, tvrdí indičtí vědci z univerzity v Béngalúru. Podle jejich výzkumu vnímají tito živočichové levou a pravou nosní dírkou odlišné pachy a získané informace dovedou vyhodnotit během padesátitisíciny sekundy. Bezpečně přitom poznají, odkud se jednotlivé pachy linou - i přesto, že mají nosní dírky jen pár milimetrů od sebe. Lidé sice také dovedou určit směr, odkud zápach přichází, podle indických vědců na to však potřebují třikrát více času než hlodavci.

Hlasové projevy velryb, zejména hrbounů dlouhoploutvých neboli keporkaků, jsou dobře známé. Předpokládalo se, že mají nějakou souvislost s pářením; vědci však pro to neměli důkazy. Ty přinesl až časově náročný výzkum, organizovaný univerzitou v australském Queenslandu. Po třech letech práce tak mohou badatelé konečně potvrdit, že písně jsou skutečně dílem samců a patří samicím. Slouží nejspíš k jejich nalákání. Jediná velrybí píseň přitom může trvat až 23 hodin. Další zajímavosti

I nastávající otcové během těhotenství partnerek přibírají na váze - tak to funguje u některých opic, například tamarínů, kteří udržují monogamní svazky se stálými partnery. Samci přiberou od početí do porodu mláděte asi deset procent své tělesné hmotnosti. Podobný přírůstek pro ně může být velmi užitečný. Připravuje je na vysoké ztráty energie, které přijdou, až se mládě narodí. Hned po porodu je totiž poměrně velké a vozí se především na otcových zádech, říkají američtí vědci.

Nová kopule jihočeské hvězdárny na Kleti, pod níž se ukrývá nejmodernější český teleskop KLENOT, konečně slouží astronomům. Ti se tak opět mohou naplno věnovat výzkumu vesmíru a nikoli neustálým opravám staré kopule, jejíž stav přímo ohrožoval drahé přístroje. Rekonstrukce byla zahájena loni v červnu, stála asi 4,5 milionu korun a zaplatil ji Jihočeský kraj. Observatoř na Kleti se specializuje na výzkum blízkozemních asteroidů a dalších planetek a komet s neobvyklými drahami.

Mezinárodnímu týmu vědců se podařilo najít jednoduché magnetické pole u červeného trpaslíka V374 Pegasi, malé chladné hvězdy 20 světelných let od nás. Jednoduchost magnetického pole vědce překvapila - domnívali se, že bude vinou chaotických pohybů hvězdné hmoty složité a málo organizované. Získané poznatky mohou pomoci při studiu našeho Slunce. Vnitřní změny jeho magnetického pole by totiž mohly být původcem některých jevů, které ovlivňují zemské klima.

Transneptunické těleso 2003 UB 313 je v průměru asi o 700 kilometrů větší než planeta Pluto. Němečtí astronomové to zjistili rádiovým měření tepelného záření. Těleso, které má v průměru asi tři tisíce kilometrů, je zároveň nejvzdálenějším známým objektem sluneční soustavy. V současnosti se nachází poblíž svého odsluní ve vzdálenosti 97 astronomických jednotek od Slunce, tedy dvakrát dál než Pluto. Zajímavostí je, že i toto těleso má minimálně jednu oběžnici.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 7/2006, 11. - 17. února.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.