Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 5

Evropští Židé patří převážně ke dvěma hlavním skupinám s různými kulturními, náboženskými a jazykovými tradicemi. Sefardští Židé jsou původem ze Španělska. Aškenázové pocházejí z Německa a Francie, od středověku však žili především ve střední a východní Evropě a dnes je jich asi osm milionů. Jak nedávno zjistili genetici analýzou tzv. mitochondriální DNA, zhruba 40 procent aškenázů přitom pochází z pouhých čtyř "pramatek", které žily v Evropě asi před tisíci lety.

Italští archeologové vykopali pod římským Caesarovým fórem tři tisíce let starý hrob. Pohřební urna s popelem zemřelého byla do země uložena nejméně tři století před rokem 753 př.Kr., kdy podle tradice došlo k založení Říma. Kromě urny bylo v pohřební jámě také sedm dokonale dochovaných váz z pálené hlíny, zvířecí kosti a drobné bronzové předměty. Podle archeologů stály nepochybně už před založením města na římských pahorcích malé zemědělské usedlosti. Další zajímavosti o historii Říma

Nejstarší nápis, nalezený dosud na Arabském poloostrově, byl vytesán do kamenné stély před dvěma tisíci šesti sty lety. Kamenný blok objevili nedávno němečtí archeologové při svých výzkumech v oáze Maríb v Jemenu, na území někdejšího sábského království. Nápis obsahuje informaci o výbojích dosud neznámého krále Jisaamara Vatara bin Jakrubmálika, jenž porazil vojska sousedních panovníků, podmanil si je a zajistil tak pro sebe kontrolu nad tzv. kadidlovou stezkou.

Celkem 27 dosud neznámých druhů živočichů objevili američtí biologové během svého tříletého bádání v jeskyních národních parků Sequoia a Kings Canyon v centrální Kalifornii. Jde převážně o pavouky, stonožky a další bezobratlé obyvatele temných a vlhkých jeskynních prostor, jejichž výskyt se mnohdy omezuje jen na jednu jedinou jeskyni. Vědci prozkoumali tři desítky těchto podzemních dutin, v obou národních parcích se však nachází ještě 208 dalších jeskyní.

Švédský paleontolog Per Ahlberg tvrdí, že uši, jimiž dnes živočichové vnímají zvuk, používali první suchozemští tvorové k dýchání. Došel k tomu studiem fosilních ryb rodu Panderichthys, považovaných za předchůdce pozemních živočichů. Podle Ahlberga u těchto ryb nesouvisí vnější sluchová dutina žádným způsobem s vnitřním uchem. Stejné je to i u prvních suchozemských tvorů. Proto je podle Ahlberga docela dobře možné, že uši zpočátku nesloužily k naslouchání, ale že se jimi dýchalo. Další zajímavosti o přechodu života z vody na souš

K ochlazení naší planety před osmi miliony a třemi sty tisíc let mohl přispět prachový příkrov, vzniklý explozí velkého asteroidu v zemské atmosféře. Vědci z Kalifornského institutu Caltech k tomu došli rozborem hlubokomořských usazenin z konce třetihorní epochy miocénu, které obsahují až čtyřikrát vyšší koncentraci izotopu helia 3 než je obvyklé. Tento izotop je na Zemi velmi vzácný. Dostává se k nám z mezihvězdného prostoru spolu s kosmickým prachem nebo meteority.

Odborníci z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír neskrývají své nadšení. Některé z prachových částic z ohonu komety Wild 2, které přivezla na Zemi sonda Stardust, jsou tak velké, že je lze vidět pouhým okem. Částice byly při průletu sondy kolem komety zachyceny do speciálního lepkavého gelu. Po vyproštění budou odeslány k analýze 180 vědeckým pracovištím celého světa. Očekávané vědecké diskuse a konzultace mají přinést rychlejší a komplexnější analýzu vzácných vzorků. Sledujte stránky www.komety.cz

Nový český robotický teleskop Fram na mezinárodní observatoři Pierra Augera v Argentině zaznamenal první velký úspěch, když 17. ledna pořídil snímky unikátního jevu - jasného dosvitu silného záblesku záření gama ve viditelném světle. Bylo to pouhé dvě minuty poté, co byl samotný gama záblesk zaznamenán z oběžné dráhy kolem Země družicí SWIFT. Trval téměř 25 vteřin a došlo k němu na jižní hvězdné obloze v souhvězdí Indiána. Další podrobnosti

19. ledna odstartovala po dvou dnech odkladů z Floridy americká sonda New Horizons, která směřuje k Plutu. Za 13 měsíců doletí k Jupiteru a po urychlení jeho gravitací se nakonec v roce 2015 dostane ke svému hlavnímu cíli. Výzkum Pluta bude provádět po šest měsíců a přiblíží se k němu přitom až na 11 095 kilometrů. Po Plutu a jeho měsících by měla sonda New Horizons prozkoumat i další tělesa tzv. Kuiperova pásu. Podrobněji si o její cestě budeme povídat v příštím Planetáriu.

ČTK, Der Spiegel, Astro.cz/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 5/2006, 28. ledna - 3. února.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.