Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 44

Australští vědci ohlásili další nález pozůstatků trpasličích lidí z jeskyně Liang Bua na indonéském ostrově Flores. Jde o pravé rameno už dříve objevené kostry a úlomky z lebek a čelistí dalších osmi jedinců. Výzkum potvrdil, že se s největší pravděpodobností jedná o příslušníky téhož druhu. Zvláštnosti tělesné stavby floreského člověka však neumožňují jeho přiřazení ani k současným lidem druhu Homo sapiens, ani k druhu Homo erectus. Jeho původ tak nadále zůstává nejasný. Podrobnosti o nejnovějším nálezu. Další informace.

V peruánské metropoli Limě našli archeologové mumii ze 7. století našeho letopočtu; jedná se o vůbec nejstarší mumii, jaká tu kdy byla nalezena. Vzhledem k vlhkosti, která v oblasti panuje, není mumie právě v nejlepším stavu; navíc ji chybí hlava. Podle odborníků se jedná o vysoce postaveného příslušníka předinckého válečnického kmene Huariů. Za stětí staré mumie jsou prý nejspíš odpovědni nepřátelé Huariů Ichmové, kteří je z této oblasti vytlačili asi ve 12. století.

Poblíž řecké obce Orchomenos, asi sto kilometrů severně od Atén, bude obnoven památník, který na těchto místech původně vztyčil římský vojevůdce Sulla, a to na památku svého vítězství nad pontským králem Mithridatem roku 86 př.n.l. Trosky tři metry vysokého sloupu objevili řečtí archeologové koncem loňského roku na základě údajů antického historika Plútarcha. Památník měl podobu kmene stromu, na nějž římští vojáci zavěšovali zbraně poražených nepřátel.

Nudle nevymysleli Italové. Už před čtyřmi tisíci lety je znali Číňané. Důkazem pro toto smělé tvrzení je podle čínských badatelů nález misky s nudlovým smotkem o velikosti lidské pěsti, vykopaný v západočínské provincii Čching-chaj. Miska patřila pozdně neolitické kultuře Čchi-ťia a dochovala se pod třímetrovou vrstvou záplavového sedimentu. Padesát centimetrů dlouhé nudle jsou vyrobené z čiroku a prosa, nikoli z pšenice nebo rýže, z nichž se v Číně dělají nudle dnes.

Archeologové nahlédli za pomoci magnetického skenování do zatím neotevřené hrobky prvního čínského císaře Čchin Š'-chuang-tiho z konce 3. století př.n.l., proslaveného svou hliněnou armádou. Skener ukázal nové detaily ve vnitřní stavbě hrobky a prozradil přítomnost velkého množství mincí. Podle vědců budou pravděpodobně bronzové, snad i stříbrné. S otevřením hrobky zatím nijak nespěchají, dokud si nebudou stoprocentně jisti metodami, které umožní poklad uchovat.

V Medlově na Olomoucku byl nalezen více než 3000 let starý bronzový poklad z období lužické kultury. Na keramickou nádobu narazil na svém pozemku jeden místní občan při kopání základů pro stavbu zídky. Obsahovala 66 zlomků nástrojů, jehlic, bronzových oděvních nášivek nebo ozdob z koňských postrojů. Podle archeologů se jedná o raritu. V oblasti se běžně nacházejí lužické sídlištní objekty, medlovský nález kovových zlomků je však za posledních deset let teprve druhý.

Ekologové varují před strmým nástupem turismu v Antarktidě. Ještě nedávno se předpokládalo, že do roku 2010 stoupne počet návštěvníků ledové země nejvýš na 27 tisíc ročně, toto číslo však bylo překonáno už loni. Podle ekologů bude nutné zavést limity návštěvnosti dřív, než se objeví problémy - například s odpadky. Varují, že davy návštěvníků mohou stresovat divokou antarktickou faunu a způsobit změny v jejím chování. Antarktida by však měla být zachována i pro budoucí vědce a turisty.

Podle švýcarského astronauta Clauda Nicolliera by se orbitální stanice ISS poté až doslouží mohla stát kosmickým hotelem. To bude asi za deset let. Už letos však vyjde ve Spojených státech první příručka pro vesmírné turisty. Vydává ji společnost Space Adventures, která také jako první na světě ve spolupráci s ruskou vesmírnou agenturou výlety do kosmu organizuje. Příručka doporučí ty nejlepší destinace a vesmírná plavidla a bude obsahovat i rady, jak přežít krizové situace.

O tom, že se ve středu naší galaxie nachází obrovská černá díra, kolem níž se celá Mléčná dráha otáčí, se ví už dlouho. Až teď však astronomové objevili několik desítek velkých hvězd, které střed Galaxie obíhají ve vzdálenosti jen asi jednoho světleného roku, aniž by podlehly gravitační síle černé díry. Tyto hvězdy jsou třicet až padesátkrát hmotnější než naše Slunce a stotisíckrát jasnější, mají však podstatně kratší život. Astronomové je spatřili díky rentgenovému teleskopu Chandra.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 44/2005, 29. října - 4. listopadu.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.