Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 34

Přítomnost ledních medvědů na některých odlehlých ostrovech Arktidy se dosud vysvětlovala tím, že je tam zanesly ledové kry. Norští vědci však nedávno s pomocí senzoru na obojku a satelitních měření získali nezvratný důkaz o neobyčejných plaveckých schopnostech medvědů. Sledovaná medvědice, přezdívaná Skadi, přeplavala za jediný den úžinu mezi dvěma ostrovy na Špicberkách, širokou 74 kilometry. Přitom určitě neplula přímo a její skutečná cesta byla jistě o dost delší. Aktuální informace.

Poslední dobou se doslova roztrhl pytel s objevy dosud nepopsaných primátů. Na Madagaskaru byly rozpoznány dva nové druhy lemurů a v horských pralesích Tanzánie zase nový druh komby. Ze dvou tanzánských pohoří Southern Highlands a Udzungwa byl také nedávno popsán nový druh mangabeje. Všem nově objeveným opicím i poloopicím je společné, že se vyskytují jen v několika stovkách jedinců a že budou muset být hned po svém objevu zapsány mezi ohrožené druhy. Další podrobnosti.

Američtí vědci zkoumali výstražné volání severoamerické sýkory černohlavé a zjistili, že může být velmi rozmanité. Jinak upozorňují sýkory na dravce v letu a jinak na dravce sedícího. Druhý typ výstražného volání se pak vyskytuje v celé řadě dalších variant, a to podle tělesné velikosti dravce; čím je dravec menší, tím víc sýkory křičí. Malí dravci, jako třeba sýc nebo kulíšek americký, totiž pronikají snadněji do korun stromů, kde sýkory žijí, a jsou pro ně tedy nebezpečnější než velcí ptáci.

Odborníkům se podařilo rekonstruovat tvář ženy, přezdívané Mana, jejíž pozůstatky byly nedávno objeveny na ostrově Moturiki v souostroví Fidži. Mana žila před 3000 lety a patřila k lidem tzv. kultury Lapita; k prvním obyvatelům mnoha tichomořských ostrovů, včetně Fidži, kam přišli patrně z Tchaj-wanu. Mana byla zřejmě příslušnicí první nebo druhé generace osadníků. Zemřela ve svých 50 letech a soudě podle pečlivě vypracovaného čepce patřila k některé vysoce postavené rodině. Další podrobnosti.

Díky skenovací technologii ožila nedávno také egyptská dívenka, jejíž mumie je od roku 1930 v muzeu v americkém San Jose. Obal mumie přitom nebyl jakkoliv narušen. Získaná data umožnila nejen rekonstruovat podobu děvčátka; vědci také zjistili, že nemá na těle žádné známky zranění. Soudí proto, že patrně zemřela na úplavici, která byla v nilském údolí ve starověku mezi dětmi značně rozšířená. Kolem krku má dívenka 2000 let staré korálky z doby, kdy byl Egypt pod nadvládou Římanů. Další podrobnosti.

Na Harvardské univerzitě v Massachusetts se pokoušejí vyřešit záhadu starých inckých kipu, což jsou svazky barevných provázků s uzlíky. Odedávna se ví, že jsou v nich zakódovány nějaké informace, nikdo však neví jaké. Nejnovější analýza prý naznačuje, že jde o záznamy o daních a dávkách; různé sestavy uzlíků podle badatelů nesou slovní i numerické informace a sestava uzlíků na začátku každého kipu prý snad označuje místo, odkud záznam pochází. Víc se zatím neví. Další podrobnosti.

V hostivařském depozitáři pražské Národní knihovny uvedli do provozu prototyp speciální vakuové komory, určené k vysoušení knih. Technici ho vyvíjeli dva roky a knihy se v něm dají sušit hned třemi různými metodami, v závislosti na druhu papíru a tisku. Do komory se vejde podle formátu od 50 do 200 svazků; sušení jedné knižní várky trvá dva týdny. Národní knihovně zbyly po povodni před třemi lety k vysušení ještě 4000 zmrazených knih. Hotovo by mělo být zhruba za další dva roky.

Soukromí majitelé zámku ve Zbiroze na Rokycansku vyklízejí už několik měsíců 163 metry hlubokou gotickou studnu z 12. století, vysekanou v buližníku. V hloubce 80 metrů přitom narazili na hromadu nacistických dokumentů, které odevzdali ministerstvu vnitra. Ještě hlouběji by se údajně mělo nacházet falešné dno a pod ním další skrýš a tajné chodby, vybudované prý Němci za války. Dělníkům, kteří studnu čistí, se však zatím nepodařilo očekávané umělé přepážky dosáhnout.

12. srpna odstartovala z floridského Mysu Canaveral úspěšně sonda Mars Reconnaissance Orbiter. Povrch rudé planety začne zkoumat v březnu roku 2006. Získávat má především informace o počasí, klimatu a geologii planety a je vybavena kamerou s dosud nejvyšší rozlišovací schopností, jaká kdy byla u Marsu použita. Na základě získaných údajů budou pak vybrána místa přistání pro dvě sondy, které by měly k Marsu letět v letech 2007 a 9 a možná i pro předpokládaný lidský výsadek.

ČTK, Vesmír/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 34/2005, 20. - 24. srpna.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.