Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 23

Oblast tropického podnebí se od roku 1979 rozšířila přibližně o dva délkové stupně, přesněji o 225 kilometrů. Podle studie amerických vědců, publikované časopisem Science, by tento postup tropů mohl vysvětlovat sucha a velký úbytek dešťových srážek v subtropických oblastech amerického jihozápadu a ve Středomoří. Pokud by tento proces dál pokračoval, varují vědci, hrozí velké rozšiřování pouští, které by mohly ohrozit některá hustě obydlená území.

Pouště hrozí i jinak. Mračna prachu, rozvířená písečnými bouřemi třeba v Africe, mohou po světě roznášet různé infekce. Odborníci, kteří analyzovaly čtyřicet vzorků vzduchu, odebraných vysoko nad Atlantským oceánem, objevili ve čtyřiadvaceti z nich živé mikroby, kolonie bakterií a plísně. Některé z nich by mohly způsobit onemocnění lidí, zvířat nebo rostlin. Genetické testy prokázaly, že všechny objevené mikroorganismy pocházejí z Afriky.

V Praze se konala slavnostní prezentace knihy Geologie Iráku, která je zhodnocením třicetileté práce několika desítek českých expertů. Čeští geologové přišli do Iráku v polovině 60. let a působili tam až do zahájení válečné operace "Pouštní bouře" v lednu 1991. Kniha, na jejímž vzniku se podíleli také britští a iráčtí odborníci, informuje o naftovém průmyslu, těžbě nerostných surovin, vyhledávání zdrojů vody i geologických nebezpečích - zasolování půdy, rozšiřování pouští nebo zemětřeseních.

Langusty Panulirus argus jsou společenská stvoření žijící pohromadě v podmořských jeskyních. Některým jedincům vlastního druhu se však tyto langusty vyhýbají - jedná se o jedince, nakažené smrtícím virem PaV1. Podobné chování zatím u zvířat žijících ve volné přírodě nebylo zaznamenáno. Podle amerických expertů dovedou langusty rozpoznat přítomnost smrtícího viru v těle jiných langust dříve, než se u nich plně projeví příznaky nemoci. Pomáhá jim v tom zřejmě jemný čich.

Jak vypadá los evropský asi víte - jeho hlavu zdobí velký převislý čumák, jehož funkce není dodnes vědcům úplně jasná. Neprokázalo se například, že by zvětšená nosní dutina losům pomáhala lépe hospodařit s vodou nebo teplem, jak si vědci mysleli. Zatím poslední hypotézou je, že velký čumák umožňuje lepší zpracování pachových signálů. Také se nejspíš hodí při vyhledávání a spásání vodních rostlin, které losům slouží jako zdroj minerálních látek.

V dálněvýchodní tajze ruského Přímořského kraje žije podle velmi hrubých odhadů kolem 500 amurských tygrů, označovaných také jako tygři ussurijští. Ochránci přírody tvrdí, že je to asi nejvyšší počet, kterého lze v daných podmínkách dosáhnout. Tygrů začalo ubývat poté, co z oblasti vymizela jejich přirozená potrava, vysoká zvěř a divočáci. Přibývá také lidských sídel a cest, rozšiřují se pole. Svou roli hraje i pytláctví. Za kůže, tlapy a tygří vousy se totiž na černém trhu dobře platí.

V Krasnojarském kraji na střední Sibiři byla nalezena dobře zachovalá kostra mamuta. Jde o páteř, lebku se zuby, kly a další anatomické detaily. Podle archeologů se v této oblasti nic podobného dosud nenašlo; mamutí pozůstatky bývají objevovány spíše na severu Sibiře. Ruští vědci bohužel nedisponují technickými ani finančními prostředky, které by umožnily krasnojarský nález v úplnosti konzervovat a uchránit před rozkladem. Zachráněny budou proto jen nejcennější části mamutího skeletu.

Už podruhé byl v Praze na návštěvě Joseph Davidovits, francouzský badatel, který tvrdí, že staré egyptské pyramidy nejsou postavené z přírodního, ale umělého kamene - geopolymeru. Svou teorii popsal v knize Nový výklad vzniku pyramid, která brzy vyjde i v češtině. Egyptologové považují Davidovitsova tvrzení za extrémní a nedokazatelná. Pyramidy jsou postavené z vápence, o jehož přírodním původu svědčí mimo jiné miliardy ulit fosilních mořských živočichů, které obsahuje.

Kostel sv. Martina v Blansku na Moravě stojí na základech románského chrámu z počátku 12. století. Archeologové s pomocí radaru zjistili, že se jednalo o jednu z největších církevních staveb té doby v celém českém knížectví. Objekt měl na délku 17 a na šířku 12 metrů. Nově bylo také zjištěno, že část románského zdiva se dochovala ve zdech současného kostela, radar objevil i dvě hrobky. Více o historii chrámu by měla v září prozradit průzkumná archeologická sonda.

ČTK, Vesmír/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 23/2006, 3. - 9. června.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.