Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 17

Nejsilnějším přírodním lepidlem je vybavena bakterie Caulobacter crescentus, která se běžně vyskytuje v řekách a vodovodech. Extrémní lepivost jí umožňují polysacharidové řetězce. Kdyby byl podobně vybaven člověk, udržel by na prstě přilepené závaží o hmotnosti takřka 730 kilogramů. Vědci předpokládají, že bakterie najdou využití v chirurgii při lepení ran, zubaři s nimi budou moci lepit zubní protézy. Až přijdeme na to, jak bakterie donutit, aby se přilepily jen tam, kde je chceme.

V západní Evropě ubývá vrabců. Poté co během třiceti let zmizelo až 95 procent vrabců polních, začínají mizet i vrabci domácí. V Británii jich za patnáct let ubylo více než 90 procent, v Praze je za poslední dvě desetiletí úbytek šedesátiprocentní. Vymírání vrabců není dosud vědecky objasněno. V podezření jsou mj. elektromagnetické vlny, zplodiny z bezolovnatého benzinu, intenzivní zemědělství nebo ptačí malárie - nemoc, která nemá nic společného s obávanou ptačí chřipkou.

Celé tři dny trvalo, než se námořní záchranné službě s pomocí speciálního jeřábu podařilo z kanadské řeky Svatého Vavřince vylovit mrtvé tělo velryby, která uhynula v pátek 7. dubna u ostrova Montreal po srážce s dánskou nákladní lodí. Biologové soudí, že příčinou smrti osmnáctimetrového kytovce nebyla samotná srážka - velryba se podle nich zřejmě utopila. Mnohem víc je překvapilo, že k tomu došlo tak daleko od ústí řeky.

V Argentině, konkrétně v Patagonii, byly objeveny pozůstatky možná největšího masožravého dinosaura všech dob. Mapusaurus roseae dorůstal více než dvanáctimetrové délky, na výšku měřil čtyři metry a vážil zhruba šest tun. Paleontology překvapilo, že na jednom z nalezišť objevili velké nahromadění mapusauřích kostí, což naznačuje, že tito predátoři žili ve skupinách. Vědci se až dosud domnívali, že velcí masožraví dinosauři byli spíše osamělými lovci.

Japonským vědcům se podařilo získat z antarktického ledovce vzorky milion let starého ledu. Jde o nejstarší led, jaký se kdy podařilo najít; skrývá v sobě stejně staré vzduchové bublinky. Odborníci by z ledu rádi získali informace o tehdejším klimatu a budou také hledat mikroorganismy, které v ledu mohly přežít, byť za velmi drsných podmínek - v teplotách kolem minus 45 stupňů Celsia a v tříkilometrové hloubce. Jen o dvacet metrů hlouběji by se už měla nacházet základová hornina.

Pokud o to Iráčané budou stát, americká armáda se jim prý omluví za škody, které její vojáci napáchali ve starověkém Babylónu. Přímo uprostřed slavného města postavili přistávací plochu pro vrtulníky a pytle na zátarasy plnili pískem, který často obsahoval i vzácné archeologické artefakty. Na troskách chrámů bydlelo na 2000 vojáků. Sami Američané dnes přiznávají, že Babylón byl jejich pobytem značně zdevastován. Podle znalců potrvá náprava škod několik desetiletí.

Na Zemi dorazily první snímky z evropské sondy Venus Express, pořízené ze vzdálenosti přibližně 200 tisíc kilometrů od povrchu Venuše. Zachycují jižní pól této planety, který je odvrácen od Země. Stejně jako nad severním pólem i tady se v atmosféře nachází bledě žluté velké spirálové mračno. Jedním z hlavních úkolů sondy Venus Express je právě průzkum husté a horké Venušiny atmosféry, k níž by se během své pětisetdenní mise měla přiblížit na pouhých 250 kilometrů.

12. května se k Zemi přiblíží kometa Schwassmann-Wachmann 3 - bude od nás vzdálená "jen" 12 milionů kilometrů. Někteří astronomové předpokládají, že by mohla být vidět triedrem nebo dokonce pouhým okem. Pokud se ovšem nerozpadne. Jádro komety se totiž už teď skládá z mnoha fragmentů různé velikosti. Kometu Schwassmann-Wachmann 3 objevili roku 1930 dva němečtí astronomové, po nichž má své jméno. Kolem Slunce oběhne zhruba jednou za pět a čtvrt roku.

Těleso 2003 UB313, označované někdy za desátou planetu sluneční soustavy a neoficiálně pojmenované Xena, není tak velké, jak si astronomové původně mysleli. Jeden z jeho objevitelů, Michael Brown, podle zářivosti odhadoval, že Xena měří v průměru až 3500 kilometrů. Z údajů, které získal Hubbleův kosmický teleskop však vyplývá, že průměr Xeny je ve skutečnosti asi o 1100 kilometrů menší. I tak zhruba o 100 kilometrů převyšuje průměr poslední oficiální planety - Pluta.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 17/2006, 22. - 28. dubna.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.