Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 15

K polskému pobřeží zabloudila velryba. Tato zpráva vyvolala koncem března u našich severních sousedů velký rozruch - v Gdaňské zátoce už totiž více než třicet let žádného kytovce neviděli. Velryby v Baltském moři nežijí, protože je pro ně chudé na potravu. Zhruba dvanáctimetrový osamělý keporkak však podle svědků zjevně žádným nedostatkem netrpí. Z Polska okamžitě vypluly dvě vědecké expedice, které měly za úkol kytovce najít a pozorovat.

Malý ostrovní tichomořský stát Kiribati nedávno oznámil vytvoření třetí největší mořské přírodní rezervace na světě. Nachází se v okolí osmi téměř neobydlených Phoenixských ostrovů na sever od Samoy a se svou rozlohou 185 tisíc kilometrů je větší než například Irsko. Jde o první mořskou rezervaci, která má kromě korálových útesů a podmořských hor chránit i hlubokomořské životní prostředí. To poslední dobou velmi trpí vinou rybolovu, prováděného s pomocí vlečných sítí.

Jeden britský a dva novozélandští dobrodruzi koncem března oznámili, že se jim podařilo najít skutečné prameny Nilu. Systém řek Kagery a navazujícího Nilu je podle nich zhruba o 107 kilometrů delší, než se dosud udávalo. Expedice, která postupovala od ústí afrického veletoku na člunech a nakonec i pěšky, potřebovala na svou cestu osmdesát dní. Prameny Kagery - Nilu prý leží hluboko v tropickém deštném lese Nyungwe na území středoafrické Rwandy.

Vnuk slavného norského badatele Thora Heyrdahla Olav chce spolu se čtyřmi dalšími Nory zopakovat slavnou plavbu svého děda na balzovém voru Kon-Tiki z Peru do Polynésie. Olav Heyerdahl si postavil větší vor a dal mu jméno Tangaroa. Výprava, která vypluje 28. dubna z přístavu Callao po stopách Kon-Tiki, má v plánu především prověřovat navigační systémy domorodých Peruánců a monitorovat znečištění životního prostředí. K tomuto účelu je expedice vybavena moderní technikou.

Ve východní Indii byly nalezeny geologické stopy po jednom z nejstarších známých zemětřesení na naší planetě. Jedná se o silně deformované vrstvy, které sahají až do hloubky jednoho kilometru a jsou staré přibližně 1,5 až dvě miliardy let. Mezi těmito deformovanými vrstvami se nacházejí neporušené horninové segmenty. Vědci se domnívají, že terénní prohlubně, způsobené dávným zemětřesením, vyplnil kal a bahno připlavený obřími vlnami tsunami.

V egyptském Luxoru objevili archeologové pohřební komoru Gahutyho, hlavního dekoratéra chrámů i hrobek z dob staroegyptské královny Hatšepsut. Zajímavý je podle egyptologů zejména prostor tzv. patia Gahutyho hrobky, zbudovaného z vepřovicových cihel, které patří k největším patiím v Luxoru. Reliéfní výzdoba na jeho zdech zachycuje scény z náboženských obřadů. Prostor sloužil k rituálním účelům a také jako místo odpočinku pro návštěvníky hrobky.

Evropská kosmická agentura pověřila tři specializované společnosti zpracováním studií, věnovaných konkrétním způsobům, jak zabránit případné kolizi naší planety s jiným kosmickým tělesem. Přestože je toto ohrožení v dohledné době málo pravděpodobné, je třeba s ním počítat. Srážka Země s asteroidem by totiž mohla mít pro lidstvo katastrofální následky. Studie by měly být hotové v listopadu, kdy je posoudí mezinárodní tým expertů. Výsledky budou zveřejněny napřesrok.

Japonští vědci navrhli novou metodu kódování zpráv pomocí rádiových impulzů vysílaných vzdálenými kosmickými objekty, kvazary. Signál z kvazaru obsahuje množství náhodně rozložených a nepředpověditelných radiových frekvencí. Odesilatel zprávy použije k jejímu zašifrování náhodně vybranou sekvenci z tohoto signálu, která slouží i jako klíč. Ten si obě strany nemusí předávat. Stačí, když v dohodnutém čase zaznamenají stejně dlouhou rádiovou sekvenci z téhož kvazaru.

Vesmírná sonda Dawn k asteroidům Vesta a Ceres přece jen poletí. Americká NASA přehodnotila své záporné stanovisko k tomuto projektu - jeho zrušení by bylo poněkud nehospodárné, vzhledem k tomu, že v tuto chvíli už do něj bylo investováno 257 milionů dolarů. Sonda Dawn, na níž se značnou měrou podílejí i němečtí a italští konstruktéři, odstartuje na svou cestu nejprve k nejjasnější a pak i k největší planetce naší sluneční soustavy v červenci příštího roku.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 15/2006, 8. - 14. dubna.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.