Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 14

Lidé píší stále méně rukou na papír. Nejen dopisy, ale i různé poznámky a záznamy mají stále častěji elektronickou podobu. Podle výzkumu britských vědců tvoří dnes polovinu veškeré psané komunikace e-maily a 29 procent SMS zprávy. Perem na papír se napíše jen 13 procent všech textů. Výzkum byl založen na chování vzorku 5000 lidí, kteří měli za úkol zaznamenávat po dobu jednoho týdne každou půlhodinu svou činnost do deníku.

Významný objev se podařil polským egyptologům ve východní deltě Nilu, v lokalitě Tell el-Farcha. Vykopali dvě asi půlmetrové zlaté sošky stojícího muže, které lze datovat přibližně do období kolem roku 3100 př.n.l., do časů před sjednocením Egypta. Jde o nejstarší nález tohoto typu v celé historii egyptologie. Podle krakovského archeologa Piotra Kolodziejczyka je vzhledem ke kvalitnímu zpracování sošek pravděpodobné, že zobrazují nějakého dosud neznámého panovníka. Další informace.

V Grónsku byl v posledních letech zaznamenán nový jev, spojený s globální změnou klimatu - ledovcová třesení. Působí je voda, která z odtávajícího povrchu ledovců stéká trhlinami až ke skalnatému podloží. Tam vytváří kluzkou vrstvu a navíc nadzvedává masy ledu, které se pak snáze trhají a sjíždějí do moře. Dochází přitom k otřesům o síle až pěti stupňů Richterovy škály. Jen za prvních deset měsíců minulého roku zaznamenali v Grónsku 32 ledotřesení. Stále jich přibývá.

Jako každý rok i letos drželi ve Velké Británii milovníci ptactva Velkou zahradní ptačí hlídku. Poslední víkend v lednu strávilo zhruba půl milionu Britů ve svých zahradách počítáním ptáků. Napočítali víc než osm milionů jedinců osmdesáti různých druhů. Nejvíc je ve Velké Británii vrabců, a to i přesto, že jich neustále ubývá. Snižují se také stavy špačků. Na druhou stranu se prudce zvýšil počet některých méně obvyklých druhů, jako je střízlík, čížek lesní nebo pěnkava jikavec.

V Indii vymírají mrchožraví supi. Kdysi se jejich počty odhadovaly na miliony, dnes jich žije posledních pár tisíc. Může za to lék proti bolesti, kterým Indové léčí nemocné krávy. Pro supy je smrtelně jedovatý. Mizení supů má vážné následky. Hlavními likvidátory uhynulých zvířat se stávají krysy a psi; v Indii proto stoupá obava ze vztekliny. Vědci sice vyvinuli nový lék, který kravám pomáhá a ptákům neškodí - ten je ovšem dražší a tak se zdá, že indickým supům už nic nepomůže. Další informace.

Experti, kteří zkoumali pomocí speciálního počítačového softwaru pověstný velrybí zpěv tvrdí, že například samci keporkaků používají ve svých písních cosi jako syntax nebo gramatiku. Písně trvají zhruba od šesti do 30 minut a jsou podle vědců složitě strukturované. Vysoký stupeň organizovanosti tohoto zpěvu se prý dá připodobnit snad jen ke struktuře lidské řeči, sestávající ze souvětí, vět a jednotlivých slov. Přesto jsou písně velryb pro vědce i nadále záhadou. Nikdo neví o čem jsou. Další informace.

Ve foyeru radnice ve Šternberku na Olomoucku si můžete nařídit hodinky podle funkčního modelu nejpřesnějších hodin, jaké kdy byly vyrobeny. Jedná se o cesiové atomové hodiny, na jejichž vývoji se stále pracuje - už teď se ale zpozdí o méně než jednu sekundu za 15 milionů let. Model v hodnotě půl milionu korun získalo město Šternberk darem od Národního námořního muzea v britském Greenwichi pro Expozici času budovanou ve šternberském Domě osvěty.

Americká NASA nejprve zakázala a pak znovu povolila výstupy do volného kosmu v americké části orbitálního komplexu ISS. Důvodem byla nedůvěra techniků k zábradlí na povrchu kosmické stanice. Na shodných madlech, která se používají na Zemi k výcviku, byly totiž objeveny podezřelé bubliny, které mohly ohrozit jejich pevnost. Záhy se však přišlo na alternativní řešení. Kosmonauti se při vycházkách nemají poutat k držákům, ale přímo k patkám, v nichž jsou tyto držáky zasazeny.

Americká sonda Mars Reconnaissance Orbiter poslala k Zemi první zkušební snímek. Je zatím černobílý, nicméně velmi ostrý a kvalitní. Sonda obíhá kolem Marsu od 10. března a zatím krouží 2500 kilometrů nad jeho povrchem. Do listopadu by měla s pomocí brzdných manévrů snížit výšku oběhu na pouhých 300 kilometrů. Vědci se těší, že pořídí tak podrobné fotografie povrchu, jako zatím žádná jiná sonda. Měly by na nich být k rozlišení předměty o velikosti pouhých 2,5 metru.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 14/2006, 1. - 7. dubna.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.