Bramborový trhanec a Peciválky

Nevypadá, ale chutná...

Bramborový trhanec

Suroviny a postup: 500 g vařených studených brambor jemně ustrouháme, smícháme s 300 g polohrubé mouky, 2 vejci, špetkou soli, 1 lžící cukru a postupně ředíme asi 3/8 l mléka, aby těsto mělo hustotu jako na kapání. Na pekáči rozpálíme 100 g másla, těsto nalijeme na pekáč ve vrstvě asi na prst tlusté a dáme zprudka zapéci do předehřáté trouby. Pak roztrháme vidličkami na větší kousky, obrátíme a dopečeme. Podáváme s kompotem.

Peciválky

Suroviny a postup: Z vařených brambor si připravíme klasické bramborové (trochu tužší) těsto, z něho vyválíme asi 1,5 cm silné válečky, dlouhé na délku plechu. Plech nevymazáváme, ale jen posypeme moukou, poklademe na něj válečky, které z vrchu zploštíme a naznačíme na nich tupou hranou nože dílečky asi 2-2,5 cm. Jednotlivé dlouhé válečky nedáváme těsně vedle sebe, aby se pěkně do růžova propekly. Po upečení necháme vychladnout, rozkrájíme v naznačených dělících rýhách, nasypeme do mísy a spaříme vařící vodou nebo mlékem, po chvilce přes pokličku slejeme (je-li tam něco navíc). Sypeme mákem, tvarohem, tzv. pracharandou (sušené umleté hrušky). Omastíme trochu máslem či olejem. Lze upéci i den předem a druhý den tak máme rychlý oběd.

DOBROU CHUŤ PŘEJE ČESKÝ ROZHLAS SEVER A PAVEL PUDIL!

Nejnovější recepty

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.