Po vyhlídkách kolem Sloupu v Čechách

Pod skalním hradem se nachází rozcestí turistických cest. Nás bude zajímat červená značka, která asi po dvou stovkách metrů mizí v lese mezi skalami. Asi po půl kilometru stoupání se ocitnete na skalnatém ostrohu Na Stráži. Dřív se mu říkalo Široký kámen, dokud si na něm za třicetileté války nezřídili Švédové strážní stanoviště.

Poblíž tohoto oblíbeného vyhlídkového místa byla nedávno postavena třicet tři metrů vysoká rozhledna se sto padesáti schody, z níž je pěkný výhled na hrad Sloup, celé sloupské údolí, Lužické hory nebo českolipský Špičák.

Z vyhlídky Na Stráži se vydáme dál po červené značce lesem. Jen chvíli budeme klesat a pak už nás čeká vytrvalé stoupání – zprvu prudší a pak mírnější, až se asi po kilometru a půl dostaneme k čedičovému vrchu, kterému se říká Slavíček.

Sloup v Čechách - rozhledna|foto: Martin Gaži

Je porostlý buky, dosahuje výšky 535 metrů a k svému jménu prý přišel díky zvukům, které vydával vítr, prohánějící se škvírami ve skalních slujích u jeho úpatí. Na temeni kopce narazíte na čedičovou žílu, jakýsi hřbítek s typickými čedičovými sloupky, který romantikům připomíná ocas draka.

Na severním svahu Slavíčku se tyčí pár skalních ostrohů včetně asi patnáct metrů vysoké kuželovité čedičové věže, přezdívané Bílá paní. Ta má vprostřed jakési zaškrcení, takže skutečně vzdáleně připomíná ženskou postavu. Kdysi prý bývala dokonce natírána vápnem, aby se zvýšil strašidelný účinek. V jejím okolí se prý daří konvalinkám. Právě jejich trhačům se však údajně Bílá paní zjevuje v podobě přízraku, a od trhání je zrazuje... My budeme pokračovat v cestě, na rozcestí v Sedle pod Slavíčkem.

Milovníci tajemna si odtud zajdou po červené k nedaleké skalní kapli v Modlivém dole. Ze Sedla se pak mohou vrátit do Sloupu – po zelené k Záhořínské kapli je to necelý kilometr a od ní po pak po žluté zpátky na rozcestí pod skalním hradem ještě asi dva a půl.