Těžké kovy na dně: Toxická minulost řeckého Santorini, slepý pěvec Homér a jak to bylo s Odysseiou

V úvodním přehledu zajímavostí si povíme o objevu nových druhů ostružiníků na našem území, z nichž dva jinde než v Česku nerostou, zmíníme se o záchranné akci na pomoc tisícům sladkovodních mlžů, kteří zůstali na suchu kvůli klesající hladině Slapské přehrady, a také o rekordně dlouhém putování trojice hyenovitých psů africkou Zambií; představíme objev vůbec první známé série zkamenělých stop dospělého tyranosaura v americké Severní Dakotě a nakonec vám představíme kosmické plány Evropské unie, jak je veřejně prezentoval francouzský prezident Emmanuel Macron.

Dávná toxická minulost řeckého Santorini

V zatopeném kráteru na řeckém Santorini|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Řecký ostrov Santorini, který leží na rozhraní Egejského a Krétského moře, je dobře známým turistickým cílem a letoviskem s doslova výbušnou historií. Abychom byli přesní – Santorini je vlastně malé souostroví, tvořené jedním velkým ostrovem, dvěma menšími a dvěma docela mrňavými ostrůvky. Okrouhlý tvar největšího ostrova, Théry, svědčí jasně o vulkanickém původu. Obklopuje totiž zatopený kráter, kalderu. Celé souostroví je zbytkem sopky, rozmetané a propadlé při mohutném výbuchu, ke kterému došlo před více než třemi a půl tisíci lety. Santorini se nedávno stalo cílem vědeckého bádání. Mezinárodní tým výzkumníků se zajímal o tamní mořské usazeniny. Jejich rozborem zjistil, že minulost souostroví byla ještě výbušnější, než se dosud zdálo.

Řecko, Santorini|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Na objevech ze Santorini se významně podílel také geolog a geofyzik Günther Kletetschka z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Ten nám v první řadě představil samotný projekt, v jehož rámci k odběru vzorků z mořského dna u Santorini došlo. Ukázalo se, že mezi sopečnými erupcemi, v době zdánlivého klidu, se často děly zásadní věci na mořském dně. Prýštila tam voda z aktivního systému horkých pramenů. Jaké stopy zanechaly tyto události v mořských sedimentech? Mimo jiné i velké množství těžkých kovů... Díky zkoumání fragmentů DNA se zároveň podařilo zjistit, že se na dně kolem Santorini vyskytovaly organismy, které se extrémně jedovatému prostředí dokázaly přizpůsobit. Jaký význam mají tyto informace pro vulkanology nebo biology?

Kde se vzaly oba Homérovy eposy?

Homér|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Letos v létě se v kinech objevilo velkolepé filmové zpracování jednoho z nejklasičtějších děl světové literatury – Homérovy Odysseie. Uvedení velkofilmu režiséra Christophera Nolana, který zčásti vychází i z druhého Homérova díla – Illiady, pochopitelně obnovilo čtenářský i všeobecný zájem o tyto tři tisíce let staré eposy. Také my si o nich, ale také o jejich autorovi, době jejich vzniku a kladech či záporech současného filmového zpracování, budeme v Planetáriu povídat. A protože oba eposy jsou značně rozsáhlé, bude i naše povídání trochu delší a rozdělené na více částí. Tu dnešní věnujeme především jejich původu.

Homér: Ilias|foto:Fotobanka Profimedia

Za autora eposů Illias a Odysseia se tradičně označuje „slepý pěvec“ Homér. Přitom je jisté, že vznik obou eposů byl složitější, a nejspíš sahá daleko před Homéra. Pokud tedy vůbec nějaký Homér existoval. Najdou se totiž i odpůrci, kteří jeho existenci popírají. Jak to tedy nejspíš (nebo možná) s oběma eposy bylo? Na to jsme se ptali klasické filoložky Sylvy Fischerové z Ústavu řeckých a klasických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.