Ničivá exploze sopky Krakatoa
Údajně nejhlasitější zvuk, jaký kdy člověk slyšel, zazněl dne 27. srpna 1883 při výbuchu vulkánu Krakatoa na stejnojmenném indonéském ostrově mezi Jávou a Sumatrou.
Oblast indonéských ostrovů je regionem, kde o sopečné výbuchy a zemětřesení není nouze. Dochází tu totiž k tak zvané subdukci. Tedy podsouvání tektonických desek. Australská deska se tlačí pod kontinentální Sundskou. Protisměrný pohyb desek vyvolává napětí, které čas od času způsobí zemětřesení. Ohromný tlak zároveň zapříčiňuje tání spodní desky. Vzniklé magma při cestě na povrch vytváří řetězce sopek. Jednou z nich byla právě Krakatoa.
Předehra velké tragédie
Podle odborníků tento vulkán extrémně soptil už v první polovině 6. století. Podle některých badatelů mohl právě on způsobit tehdejší razantní ochlazení severní polokoule. Jisté je, že v té době se na sopce vytvořily tři kužely. Jeden z nich vybuchl v roce 1530 a vyhladil život na ostrově. Pak se sopečná aktivita na dlouho uklidnila a ostrov Krakatoa opět ožil. Obyvatelé už věřili, že sopka zcela vyhasla. Květen 1883 ukázal, že se mýlili. Tehdy nedaleko Krakatoy došlo k zemětřesení, při kterém se protrhla zlomová linie přímo pod sopkou. Magma vyrazilo na cestu ven. Květnová série vulkanických explozí byla jen úvodem k velkému a také velmi tragickému srpnovému finále.
Nejsilnější zvuk v historii
První velký výbuch přišel 22. srpna, další 26. a 27. srpna se rozezněly čtyři závěrečné exploze. Ta třetí byla nejsilnější. Její zvuk připravil o sluch námořníky na blízkých lodích a byl slyšet až ve více než tři tisíce kilometrů vzdáleném australském Perthu. Tlaková vlna otřásala okny až v Jakartě, která je od sopky 130 kilometrů. Tato vlna byla měřitelná ještě po pěti dnech, během nichž sedmkrát obletěla planetu. Všechny tři kužely vulkánu vychrlily asi 20 kilometrů krychlových popele a kamení až do výšky 25 kilometrů. Explozi provázel masivní spad popela a také pyroklastické proudy – směs rozžhavené horniny a plynů, které se mohou pohybovat až čtyři sta kilometrovou rychlostí a mít třeba i 800 stupňů Celsia. Po čtvrtém výbuchu se sopka zhroutila do sebe. Z ostrova Krakatoa zbyla jen „kaldera“ – sopečný kotel.
Obří vlna a krásné západy Slunce
Řádění sopky a také mohutné, až čtyřicetimetrové vlny tsunami, které kolaps sopečného masivu vyvolal, připravily o život kolem 36 tisíc obyvatel Krakatoy a sousedních ostrovů. Následky běsnění zaznamenali i v Evropě. Na měřidlech přílivu a odlivu v Biskajském zálivu se objevila dvoucentimetrová odchylka. Sopečný popel se rozšířil do sedmdesáti procent atmosféry, a tak vlivem částic lomících světlo mohli lidé na mnoha místech pozorovat úchvatné západy slunce. Částice v atmosféře zároveň způsobily ochlazení severní polokoule o více než půl stupně a trvalo několik let, než z ní zmizely. Exploze sopky Krakatoa se počítá mezi šest největších sopečných erupcí minulého tisíciletí a zároveň za jednu z prvních mediálně globálně sledovaných událostí.
Související
-
Mohla by zachránit miliony lidských životů. Umělá inteligence bude monitorovat aktivní sopky
Němečtí experti představili inteligentní systém, který vyhodnocuje satelitní snímky a pokud zaznamená signály napovídající blížící se erupci, včas na ně upozorní.
-
Nejhlasitější zvuk v historii? Výbuchy indonéské sopky byly slyšet 4 a půl tisíce kilometrů daleko
V Sundském průlivu mezi ostrovy Jáva a Sumatra leží sopka Krakatoa, která je dodnes činná. Odsud se před 135 lety ozval nejhlasitější zvuk v historii.
-
Indonéská sopka Rinjani způsobila kdysi londýnský hladomor. A ještě neřekla poslední slovo
Když se mluví o Indonésii a sopkách, většina lidí si představí známé vulkány jako Krakatau a Merapi. Region ale skrývá i další neméně nebezpečné sopky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
