Nezapomenutelný Lunochod
17. listopadu uběhlo 35 let od přistání prvního Lunochodu na povrchu Měsíce. Vozítko, zkonstruované v tehdejším Sovětském svazu, se stalo první dálkově řízenou pojízdnou laboratoří na jiném kosmickém tělese. (Planetárium 50/2005)
Sovětský svaz si tak poněkud napravil pošramocenou pověst po prohraném závodu o dobytí Měsíce lidmi. Lunochod vynesla na Měsíc automatická sonda Luna 17, která odstartovala z Bajkonuru 10. listopadu 1970. O sedm dní později už stálo elektrické vozítko na povrchu našeho souputníka. Bylo velké jako osobní automobil, energii mu dodávaly sluneční baterie, vytápění v noci zajišťoval radioizotopový článek. Lunochod měl osm kol, z nichž každé mělo samostatný náhon a vlastní elektromotor; mohl se pohybovat maximální rychlostí dva kilometry za hodinu. Řízen byl ze Země. Původně měl fungovat jen asi tři měsíce, ale nakonec byl v provozu skoro celý rok. Jeho systémy byly vypnuty až 4. října 1971, po vyčerpání radioizotopových topných elementů. Za tu dobu najezdil Lunochod po oblasti Mare Imbrium skoro 10,5 kilometru. Na Zemi poslal 20 tisíc snímků, přes 200 panoramatických záběrů okolí, výsledky více než 500 testů měsíčního povrchu a mnohá další data. Američané tentokrát "zaspali" - podobné vozítko, pojmenované Rover, vysadila posádka Apolla 15 na Měsíci až v létě roku 1971. V lednu roku 1973 vyslali Sověti na Měsíc druhý Lunochod, který fungoval sice jen čtyři měsíce, ale najezdil za tu dobu celých 37 kilometrů a na Zemi poslal 80 tisíc snímků. Plánovaný start třetího Lunochodu se už neuskutečnil.
Odborníci na kosmonautiku dodnes hovoří o misi obou Lunochodů s uznáním. Na svou dobu šlo o mimořádný technický výkon. Se současnou technikou však tato měsíční vozítka srovnávat nelze. Oba marsovské rovery Spirit a Opportunity jsou například vybavené značnou dávkou umělé inteligence, bez níž by jejich práce nebyla možná. Zatímco totiž operátoři Lunochodů museli počítat s tím, že od povelu, vydaného v pozemském řídícím centru, po jeho vykonání na povrchu Měsíce uplyne asi 2,5 sekundy, u Marsu dosahuje toto zpoždění řádově několika desítek minut. Tak dlouho trvá, než povel na rudou planetu doletí.
Frederik Velinský
Zdroj:
Zpráva ČTK z 16. listopadu 2005.
Pravidelná rubrika Napínavé bádání se vysílá obvykle v rámci každého druhého Planetária v měsíci.
Starší texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Zemědělské dotace pro malé bralo neoprávněně 13 kolosů. Většina je vrátila, na dva podal fond žalobu
-
Rizika kratomu vyšla jako akceptovatelná. Efekty regulace prodeje ukáže čas, říká adiktolog
-
Kundra: Některé kroky této vlády vyhovují Rusku. Přispívají k tomu i výroky Babišovy poradkyně
-
Ženy si v Česku vydělají o šestinu méně než muži, novela zákona má zajistit rovné odměny