Nezapomenutelný Lunochod
17. listopadu uběhlo 35 let od přistání prvního Lunochodu na povrchu Měsíce. Vozítko, zkonstruované v tehdejším Sovětském svazu, se stalo první dálkově řízenou pojízdnou laboratoří na jiném kosmickém tělese. (Planetárium 50/2005)
Sovětský svaz si tak poněkud napravil pošramocenou pověst po prohraném závodu o dobytí Měsíce lidmi. Lunochod vynesla na Měsíc automatická sonda Luna 17, která odstartovala z Bajkonuru 10. listopadu 1970. O sedm dní později už stálo elektrické vozítko na povrchu našeho souputníka. Bylo velké jako osobní automobil, energii mu dodávaly sluneční baterie, vytápění v noci zajišťoval radioizotopový článek. Lunochod měl osm kol, z nichž každé mělo samostatný náhon a vlastní elektromotor; mohl se pohybovat maximální rychlostí dva kilometry za hodinu. Řízen byl ze Země. Původně měl fungovat jen asi tři měsíce, ale nakonec byl v provozu skoro celý rok. Jeho systémy byly vypnuty až 4. října 1971, po vyčerpání radioizotopových topných elementů. Za tu dobu najezdil Lunochod po oblasti Mare Imbrium skoro 10,5 kilometru. Na Zemi poslal 20 tisíc snímků, přes 200 panoramatických záběrů okolí, výsledky více než 500 testů měsíčního povrchu a mnohá další data. Američané tentokrát "zaspali" - podobné vozítko, pojmenované Rover, vysadila posádka Apolla 15 na Měsíci až v létě roku 1971. V lednu roku 1973 vyslali Sověti na Měsíc druhý Lunochod, který fungoval sice jen čtyři měsíce, ale najezdil za tu dobu celých 37 kilometrů a na Zemi poslal 80 tisíc snímků. Plánovaný start třetího Lunochodu se už neuskutečnil.
Odborníci na kosmonautiku dodnes hovoří o misi obou Lunochodů s uznáním. Na svou dobu šlo o mimořádný technický výkon. Se současnou technikou však tato měsíční vozítka srovnávat nelze. Oba marsovské rovery Spirit a Opportunity jsou například vybavené značnou dávkou umělé inteligence, bez níž by jejich práce nebyla možná. Zatímco totiž operátoři Lunochodů museli počítat s tím, že od povelu, vydaného v pozemském řídícím centru, po jeho vykonání na povrchu Měsíce uplyne asi 2,5 sekundy, u Marsu dosahuje toto zpoždění řádově několika desítek minut. Tak dlouho trvá, než povel na rudou planetu doletí.
Frederik Velinský
Zdroj:
Zpráva ČTK z 16. listopadu 2005.
Pravidelná rubrika Napínavé bádání se vysílá obvykle v rámci každého druhého Planetária v měsíci.
Starší texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Drahé hodinky i přezdívka ‚bezdomovec‘. Ficův životní styl přiživuje nejasnosti ohledně jeho příjmů
-
Osm let vězení. Odvolací soud zvýšil trest českému dobrovolníkovi, který raboval na Ukrajině
-
Nízký strop, uzavřený prostor a moc natěsno, shrnuje expert problém s plynovými ohřívači v Mostě
-
Krátký film Kámen Osudu bude soutěžit na festivalu Berlinale. Zkoumá téma porozumění a osamělosti