Nejen adventní trhy, ale i protiislámské demonstrace - to jsou Drážďany dnešních dnů
Diskuse, zda Evropě hrozí nebo nehrozí islamizace, zda stále vyšší počet muslimů na kontinentě ohrožuje nebo neohrožuje evropskou kulturu, se v Německu z roviny mediální a politické přesunula do ulic.
Sdružení Pegida - Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu - zorganizovalo v minulých týdnech několik demonstrací v mnoha velkých německých městech. Největší pozornost na sebe strhnuly demonstrace v Drážďanech.
Téměř deset tisíc lidí se tam minulý týden sešlo na pochodu proti islamizaci. Šlo o největší z řady pokojných demonstrací, které v saské metropoli probíhají už několik týdnů.
Účastníci demonstrací – nebo, jak je organizátoři nazývají, procházek - především apelují na německou vládu, aby přehodnotila azylovou politiku a zabránila tak islamizaci země.
Jak je v Německu zvykem, proti pochodům hnutí Pegida se v Drážďanech konají protidemonstrace vyzývající k toleranci a otevřené společnosti.
Mezi odpůrci Pegidy je i pracovní sdružení 13. února, které pravidelně pořádá demonstrace proti neonacistickým pochodům k výročí náletů na Drážďany.
Zástupce sdružení Joachim Klose chce hlavně dialog. Algoritmus demonstrací a protidemonstrací nevidí jako smysluplný, něj by bylo potřeba najít nějaké fórum, na kterém by se názory obou táborů mohly prodiskutovat.
Joachim Klose se obává i možného násilí. Na konci října se totiž protiislámská demonstraci v Kolíně nad Rýnem zvrhla v dost ostrou bitku mezi demonstranty a policí.
Média s napětím očekávají, zda bude hnutí Pegida dál růst. Zpočátku šlo o desítky lidí, dnes jich jsou tisíce. Je pravděpodobné, že i v souvislosti s pondělními událostmi v kavárně v Sydney jich v ulicích Drážďan opět nebude málo. Odpůrci Pegidy a zastánci multikulturní společnosti doma ale asi také nezůstanou…
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.